Plánuje návrat
Uzdravený voják chce vrátit pomoc, které se mu dostalo

Bývalý voják Stanislav Vajda, který prodělal závažné onkologické onemocnění, chce po svém zotavení vracet lidem pomoc, které se mu během onemocnění dostalo. Při léčbě mu pomáhali především kamarádi z armády, kterým je Vajda velmi vděčný. Díky nim zvládnul i těžkou finanční situaci, do které se jeho rodina dostala. V souvislosti se zlepšením psychiky se velmi zlepšil i Vajdův zdravotní stav a jeho snem je vrátit se zpět do armády. Pokud by to nebylo možné, pak by rád pracoval jako sanitář v nemocnici. Řekl to novinářům.

Nádor v hlavě, který se navenek projevil otokem uzlin, lékaři Vajdovi objevili v loňském roce. Následovala chemoterapie. "Když se zažehnalo první trápení, byl jsem tři měsíce čistý a chtěl znovu nastoupit do armády. Ale pak se to dostalo do podpaží a musel jsem z armády odstoupit," uvedl Vajda. Nyní se snaží jít příkladem a ukazovat ostatním pacientům, že má cenu s onemocněním bojovat.

I další nádor se podařilo zničit, ale po vysazení léků, které špatně snášel, musel být hospitalizován. "Zjistili, že mám více než čtyři ložiska na plicích. V tu chvíli mi řekli, že už to nelze léčit a ať si užiju život," uvedl otec tří dětí, jehož cílem tehdy bylo dožít se Vánoc. V té době mu hodně pomohli kamarádi z armády. "Jsem jim nesmírně vděčný. Povzbuzovali mě, pomáhali mi řešit věci do budoucna, aby rodina nezůstala v problémech," řekl Vajda. I díky jejich pomoci se Vajda začal cítit lépe, zlepšil se jeho psychický stav a na podzimní kontrole mu lékaři řekli, že je "čistý", tedy bez nádorů.

Bývalý voják by se nyní rád zotavil a zkusil se znovu vrátit do armády. "Když to nevyjde, chci alespoň pomáhat v nemocnici. Já to lidem dlužím," dodal Vajda, který po nemoci hodně zhubl a nevidí na jedno oko. Vajda byl prvním vojákem, kterému loni pomohl Vojenský fond solidarity. Desátník v minulosti působil u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích.

Podle předsedkyně výboru České onkologické společnosti Jany Prausové Vajdovi pomohla moderní léčba, ale důležitou roli sehrála i jeho psychika. "Tento případ nemusíme dávat do kategorie zázrak. Průběh nemoci je do značné míry ovlivněn psychickým stavem," poznamenala Prausová.