Před 100 lety
V Arménii se odehrála genocida, vyjádřil se Zeman k masakru

Prezident Miloš Zeman pokládá masakr Arménů Osmanskou říší z roku 1915 za jedno z nejhorších zvěrstev moderní doby. Připomněl, že tehdejší události opakovaně označil za genocidu. Zeman to uvedl v dopise, který zaslal arménskému duchovnímu představiteli v ČR Barseghovi Pilavčjanovi. Český prezident naposledy události, které se staly před více než 100 lety, pojmenoval genocidou při loňské návštěvě Arménie. O dopise informoval Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Dnes si připomínáme 102 let od doby, kdy na území Arménie došlo k masovým vraždám arménského obyvatelstva," napsal Zeman. Dodal, že je při několika příležitostech označil za genocidu, naposledy při loňské návštěvě Arménie. "Domnívám se, že ony události probíhající v celkově pohnuté době představují jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem," uvedl. Vraždy Arménů začali v roce 1915. Události jsou označovány za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století.

Český prezident souhlasí s tím, že historii by neměli interpretovat politici, protože dějiny často používají k politickým zájmům. "Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa," uvedl. Na závěr dopisu vyjádřil arménské menšině v ČR a arménskému národu upřímnou soustrast.

K tématu se vyjádřila i Poslanecká sněmovna, když odsoudila genocidu Arménů stejně jako nacistické zločiny proti lidskosti na židovském, slovanském a romském obyvatelstvu.

Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.

Turecko jako nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat tehdejší události jako genocidu. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu mrtvých Arménů je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy. Jakékoli přirovnání ke genocidě nese nelibě.