V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova v Česku může být až 61 tisíc domácností. V nich může žít až 165 tisíc lidí, z nich až 51 tisíc dětí. Nejhorší je situace v největších městech a také v severních Čechách a na severní Moravě. Problémy s bydlením má stále více seniorů, tvoří už pětinu obyvatel ubytoven. Výsledky zprávy o problémech s bydlením v Česku v úterý v Senátu představil analytik uskupení Za bydlení Jan Klusáček. Počty v posledních letech vzrostly. V roce 2018 bylo podle analýzy v bytové nouzi asi 54 tisíc domácností. V nich žilo kolem 83 tisíc lidí, z nich 20 500 dětí.
Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých. Autoři sledovali počty lidí v azylových domech a situaci v asi 190 ubytovnách. Zaměřili se na dostupnost bydlení ve vybraných městech. Využili také údaje o vyplacených dávkách, ze sčítání lidí bez domova či z pravidelného statistického průzkumu o životních podmínkách domácností. Iniciativu Za bydlení tvoří organizace na pomoc potřebným, akademici a několik obcí a měst.
Ve vážné bytové nouzi je v Česku podle autorů minimálně 36 tisíc domácností. Může jich být ale až 61 tisíc. V nevyhovujících podmínkách tak vyrůstá 20 tisíc až 51 tisíc dětí. V azylových domech podle zjištění žije víc než 3000 domácností, tedy zhruba 5400 až 6000 lidí. V ubytovnách dlouhodobě bydlí 8000 až 11 tisíc domácností. Může to být 13 tisíc až 18 tisíc dospělých a dětí. Bez střechy nad hlavou zůstalo 11 tisíc až 17 tisíc osob. V ústavech a dalších zařízeních pobývá kolem 5000 až 7600 osob, které se nemají kam vrátit. V přelidněném bytě či v bytě bez koupelny, kuchyně, tekoucí vody, elektřiny a dalších náležitostí přebývá podle zjištění expertů až 25 tisíc domácností. Může to být až 118 tisíc osob, minimálně ale 39 tisíc.
Autoři uvádějí nejnižší a nejvyšší počty. Rozhodli se tak i po poradě se statistiky. "My ten průměr přesně nevíme. I tak je to ale užitečná informace. Víme teď, že se nejedná o statisíce lidí, ale ani o několik tisíc," uvedl Klusáček.
Podle zprávy nejvyšší počty domácností v bytové nouzi jsou v největších městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. Nejvyšší podíl je pak ale v chudších regionech, tedy v severních Čechách a na severu Moravy, upřesnil analytik.
Výsledky ukázaly, že na ubytovnách přibývá seniorů. Podle Klusáčka tak starší lidé tvoří až pětinu domácností z ubytoven. Víc lidí ve vyšším věku je i v azylových domech. Třetina ze seniorů se do problémů dostala až po šedesátce. Celkem je v bytovné nouzi minimálně 5500 žen a mužů nad 65 let. Většinou jsou to ale vdovy.
Autoři poukazují na to, že příspěvek na bydlení od státu pobírá jen část těch, kteří na něj mají podle nastavených pravidel nárok. Ze seniorů, kteří by mohli dávku dostávat, ji má jen pětina. Mezi rodinami s dětmi ji využívají tři pětiny.