Na letišti u Čáslavi ve středu kolem poledne při přistání havaroval ruský vojenský letoun a začal hořet. Na palubě bylo 23 lidí, šest z nich bylo zraněno. Ruská pozorovací mise byla v Čáslavi se speciálním letounem typu Antonov An-30. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek řekl, že všech šest zraněných je mimo ohrožení života. Ruská vojenská prokuratura zahájila stíhání viníků.
Picek potvrdil, že havárii způsobila porucha podvozku. Ruská prokuratura oznámila, že při přistávacím manévru letadla se zlomila přední noha podvozku. Stroj kvůli poruše opustil přistávací dráhu a začal hořet.
Agentura Interfax s odvoláním na zdroj obeznámený se situací uvedla, že bezprostřední příčinou neštěstí mohla být neznalost letiště. Piloti prý podmínky přistávání v Čáslavi dobře neznali, protože k dřívějším kontrolním letům v České republice používali letiště v Pardubicích.
Podle ruské agentury mohlo být tvrdé přistání důsledkem neznalosti. Při nárazu na přistávací plochu noha podvozku povolila, letadlo se poškodilo, stroj vyjel z dráhy a vzplanul. Zdroj agentury upozornil, že jde pouze o jednu z vyšetřovacích verzí, které bude prošetřovat speciální komise.
Picek uvedl, že čáslavské letiště je nyní mimo provoz a obranu vzdušného prostoru nad Českou republikou dočasně převzali Slováci. Z šesti zraněných je pět ruských a jeden český voják. Nejhůř je na tom podle Picka jeden z Rusů, který nestačil po nehodě sám opustit palubu a ostatní mu museli z letadla pomoci. "Všichni ostatní vyskákali sami. Poté letoun začal hořet," uvedl. Tento nejvážněji zraněný je stejně jako další Rus na popáleninovém centru v Praze na Vinohradech, kam záchranáři vezli i zraněného českého vojáka. Ostatní tři jsou v kolínské nemocnici.
Podle ruských zdrojů jsou v nemocnici na Vinohradech radista Alexej Smirnov, který je v bezvědomí na jednotce intenzivní péče, a navigátor Alexej Čurkin. Ten utrpěl popáleniny druhého stupně.
Ruská vojenská prokuratura oznámila, že v souvislosti s havárií zahájila trestní stíhání. Viníci nehody budou podle tiskové služby ruského západního vojenského okruhu obviněni z porušení pravidel letů a letové přípravy. Odsouzeni mohou být až na sedm let.
Český ministr obrany Alexandr Vondra už se odpoledne spojil s náčelníkem Generálního štábu ruské armády Nikolajem Makarovem a ubezpečil ho, že ruským vojákům je poskytována náležitá péče ve špičkových zdravotnických zařízeních. "Zároveň jsem pana generála ujistil o tom, že vytvoříme ty nejlepší podmínky pro práci ruské vyšetřovací komise, která dorazí na místo nehody ve čtvrtek," uvedl Vondra.
Havarovaný Antonov prošel podle výrobce generální opravou v roce 2009 a další měl podstoupit v roce 2014. Stroj, jehož "monitorovací" vojenská verze vychází z cestovního modelu An-24, byl vyroben v Kyjevě v roce 1975.
Projekt Otevřeného nebe, jehož podstatou je vzdušná vojenská kontrola nad územím účastnických zemí, byl vyhlášen v roce 1992. Podepsalo ho 34 států včetně Ruska a USA. Do letoška se konalo asi 800 kontrolních misí.
Ruská armáda letouny An-30 ke kontrolním letům používá často, kromě nich se používají i upravená letadla Tu-154M. Ve vývoji je podle ruských odborných médií zcela nový monitorovací letoun Tu-214ON, který má ruská armáda využívat výhradně k účasti v projektu Otevřené nebe.
Picek na dotaz novinářů popřel, že by se po havárii začala šířit radiace. Uvedl, že nikdo nebyl ohrožen a ani půda, na níž letoun je, nebyla kontaminována. Z jeho slov i z vyjádření velitele společných sil Hynka Blaška a zástupce velitele čáslavské základny Ondřeje Rejmana vyplynulo, že ruský stroj má jako některá jiná letadla zařízení, které mu umožňuje detekovat námrazu na křídlech. "Nebudu říkat radiace, bylo to spíš jen malé záření ... v rámci křídla letounu ...," uvedl Picek. Blaško řekl, že lidé v žádném případě nebyli ohroženi.
Ruská prokuratura oznámila, že letoun byl havárií tak poškozen, že je na odpis. Podle fotoreportéra ČTK, který byl na místě neštěstí, leží havarované letadlo "na břiše". Asi uprostřed trupu je rozlomené a ohořelé.
Na palubě bylo 14 příslušníků ruské armády a devět českých vojáků. Letoun startoval z Čáslavi, podle ruských zdrojů kontrolní misi v ČR při programu Otevřené nebe absolvoval už několikrát.
Kvůli nehodě na čáslavském letišti, které je základnou letecké obrany země, musel jeden z tamních gripenů přistát na letecké základně v pražských Kbelích. Pilota na domovskou základnu převeze dodávka.
Z více než stovky vyrobených letounů An-30 slouží u ruské armády asi deset strojů. Informace jsou o třech katastrofách strojů tohoto typu: při havárii v roce 1978 u Semipalatinsku zahynulo sedm z 11 lidí na palubě, v roce 1985 byl sestřelen v Afghánistánu a zahynuli dva ze sedmi lidí na palubě. V roce 1992 zemřelo deset lidí při zřícení stroje u Nižnějansku.
V rámci programu Otevřené nebe letouny An-30 kromě Ruska využívá i Ukrajina, Bulharsko a Kazachstán.
