Nejvyšší hory
V české části Krkonoš stouplo lavinové riziko na nejzrádnější třetí stupeň

Lavinové nebezpečí v české části Krkonoš ve čtvrtek po vydatném sněžení v minulých dnech vzrostlo na třetí stupeň z pětidílné mezinárodní stupnice. Situace na horách při třetím stupni je označována za velmi zrádnou. V současné zimní sezoně je to již potřetí, co byl dosažen v Krkonoších tento lavinový stupeň, vyplynulo z informací uvedených na webu Horské služby Krkonoše. V polské části hor nadále trvá druhý stupeň lavinového nebezpečí.

Ve čtvrtek ráno se kvůli silnému větru nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku, může být v provozu do rychlosti větru 60 km/h, uvedli na webu vlekaři. Dolní úsek z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu je v provozu. Provoz ostatních lanovek ve východních Krkonoších vítr neomezil. Horní úsek lanovky na Sněžku byl kvůli větru mimo provoz také ve středu.

Když je horní úsek mimo provoz, mohou se lidé z Růžové hory na Sněžku vydat pěšky, trasa měří 2,5 kilometru. Vítr na Sněžce ve čtvrtek dopoledne dosahoval rychlosti přes 75 km/h, vyplývá z dat měřicí stanice poštovny Anežka na vrcholu Sněžky.

Na hřebenech Krkonoš je 100 až 160 centimetrů sněhu, více ho je uloženo na závětrných svazích severozápadních až jihovýchodních směrů, v odtrhových zónách a ve žlabech. "Na ledovou krustu napadlo za posledních 24 hodin na hřebenech hor deset centimetrů nového sněhu, za posledních 48 hodin 30 centimetrů a za poslední čtyři dny 50 centimetrů nového sněhu v kombinaci nejprve se severozápadním, později s jihozápadním větrem," uvedl ve čtvrtek v lavinové předpovědi Robert Dlouhý z krkonošské horské služby.

V současné době se teploty na hřebenech pohybují okolo nuly, srážky jsou sněhové, s klesající nadmořskou výškou jsou srážky smíšené až dešťové. "V polohách nad 1350 metrů nad mořem se vlivem větru tvoří na závětrných svazích sněhové desky, zde se mohou vyskytnout laviny deskové. V polohách pod 1400 metrů nad mořem je sněhová pokrývka vlhká až mokrá, zde se mohou vyskytnout laviny z mokrého sněhu ve všech expozicích," uvedl Dlouhý.

Upozornil, že uvolnění laviny je možné již při malém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. "V některých případech je možnost samovolného uvolnění lavin velkých a ve výjimečných případech i velmi velkých rozměrů, které se obvykle zastaví až v dolní části svahu," dodal Dlouhý.

Při třetím stupni je lavinové nebezpečí značné a túry terénem vyžadují velkou opatrnost. V období třetího stupně lavinového nebezpečí, mezi 1. a 9. únorem sjely v české části Krkonoš tři velké laviny o délkách 700 až 1000 metrů, a to v Malé a Velké kotelní jámě a v Obřím dole. Nikomu se nic nestalo.

Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Na polské straně to jsou Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar. Sjezdovkám a obydlím laviny v Krkonoších nehrozí.

První stupeň lavinového nebezpečí v české části hor byl poprvé v této zimní sezoně vyhlášen loni 12. prosince. Lavinové nebezpečí v Krkonoších stouplo na druhý stupeň 13. prosince a opět kleslo na první stupeň 25. prosince. Horská služba odvolala nejnižší stupeň lavinového rizika letos 2. ledna. Na první stupeň lavinové nebezpečí v Krkonoších opět stouplo v sobotu 14. ledna, na druhý 21. ledna a na třetí v české části hor 1. února. Třetí stupeň poté na české straně hor platil do 9. února, kdy lavinové riziko kleslo na druhý stupeň. Podruhé stouplo na třetí stupeň 26. února, přičemž kleslo lavinové nebezpečí z třetího na druhý stupeň 3. března. Na polské straně hor tehdy třetí stupeň vyhlášen nebyl.