Koněvova socha
V Česku asi nastupuje nacismus, poznamenal ruský historik

Jakože "Rusové, hrdinové za to jak Asadovi pomáhají rozbombardovat i děvčátka, ale Češi, nejhorší za to, že by odstranili sochu" ? Poněkud zvláštní, ne?

1 hlas

Za války už to tak chodí odjakživa a pokud se nepřítel schovává za civilisty, jenom přitroublý Západ si z toho dělá vrásky. Takto se ale válka vyhrát nedá. Bohužel je to tak a bohužel to pochopil i ten blbý Ivan, jen moudrý Západ ne.
Proč by měli být Češi nejhorší? Prostě socha jejich Stalinova lokaje jde pryč.

0 hlasů

Někdy až člověku vyrazí dech jaký debilismus převládá u ruských potentátů. Oni do dnešního dne více než 70 let po válce nemají nic lepšího na práci, než oprašování významu porážky nacistů a vylepšování dějin od nepohodlných událostí. To proto, že Rusko je takový skanzen zaseklý ve své minulosti a od té doby už jenom sestupuje na své vážnosti ve světovém měřítku.

1 hlas

Já bych se, jako příslušník českého národa, raději pokorně zdržel komentářů na falzifikaci dějin ze strany Ruska, nejsme v té falzifikaci totiž o nic lepší. Proč si myslíte, že sem přichází nové věci po deseti až dvaceti letech z Německa?

0 hlasů

Tak proč se nezdržíte? Lžete jak Rudé Právo.

0 hlasů

Radši ruskej potentát, než podržtaška zdegenerované EU, která se ani netají tím, že nás chce všechny vyhladit a nahradit negerským a arabským hnojem.
Proti EU je Rusko svaté.CZEXIT

0 hlasů

kam zmizli soudruzi junyjor,ok,hemenex&spol.?zmena sichty v majslofce /jidish/?

0 hlasů

Ty chudáčku pomatený, to je až bolestivé sledovat, co jsi za imbecila.

0 hlasů

V poslední dny války se Mladá Boleslav, jako významný dopravní uzel, začala plnit německými civilisty a později i vojáky tlačenými postupující Rudou armádou. Zprvu do určité míry spořádaný ústup přes město dále na západ začal během 8. května postupně ztrácet štábní kulturu a v očích ustupujících vojáků a prchajících civilistů se zrcadlil zmatek. Ti méně šťastní, co šli pěšky, se snažili získat místo na projíždějících vozidlech, která však byla zpravidla již beznadějně obsazena.
Boleslavské inferno

Ve středu 9. května ráno přinesl rozhlas informaci o příjezdu sovětských tanků do Prahy. Místní neskrývali radost ze zpráv z hlavního města a již bez obav sledovali vesměs bezradné počínání Němců.
Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí...

Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí Panny Marie směrem na Staroměstské náměstí

Někteří z ustupujících se dali na bezhlavý, ale zbytečný útěk. I kdyby se jim přes sovětské kolony valící se od Krušných hor na Prahu podařilo dostat k Američanům do 19. hodiny, kdy byla demarkační linie pro ustupující vojáky i civilisty nekompromisně uzavřena, stejně by je pravděpodobně zanedlouho čekalo předání sovětské straně. Jiní se sami vzdávali, na některých místech byli dokonce odzbrojováni skupinkami místních iniciativních obyvatel.

Ulice Mladé Boleslavi byly plné lidí.

Před desátou hodinou dopolední se ozval zvuk leteckých motorů. Pohledy lidí se upřely k obloze, mnozí začali mávat. Byli si jistí, a nakonec měli pravdu, že to jsou letadla sovětská, případně anglo-americká. Když viděli, jak se od nich oddělují jakési předměty, pokládali je za svazky letáků. Vzápětí však došlo k vystřízlivění.

Padající předměty si držely kompaktní tvar, též doprovodný akustický projev prozradil, že se dolů řítí letecké pumy. Dvě první ohniska dopadů se pravděpodobně nacházela kolem kasáren a speciální školy na příjezdové komunikaci od Jičína a u Jizery na Ptáku v místech Klingerovy textilní fabriky. Popis průběhu náletu není dokumentován, vždy se vychází z výpovědí očitých svědků. Ty však v případě této události nejsou jednotné, spíše naopak.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu...

Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu je budova kasáren. V této oblasti bylo snad nejvíce obětí náletu.

Na Jičínské ulici podél kasáren bylo mnoho lidí a techniky. Není divu, že si lokalitu vybrali útočící letci jako jeden z cílů. Na tuto oblast bylo shozeno větší množství 250 kg pum. Přímý zásah dostala i budova pomocné školy, kam Němci ke konci války instalovali vojenský lazaret, podobně jako v mnoha jiných školních budovách. Nic nepomohlo označení velkým červeným křížem v bílém poli na střeše budovy, používané právě jako prevence před leteckými útoky.

Vedle Němců tu zahynuli a byli zraněni i místní obyvatelé. Na rohu pomocné školy si hrál hlouček dětí, dnes mají za plotem školy malý pomníček. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí. Bylo to dané právě velkou koncentrací lidí, kteří ještě nečekali, že přichází bombardování.

Na komunikaci u Klingerovy fabriky, na druhém konci města, dostal přímý zásah autobus Říšských drah plný německých žen a dětí. Samotnou „Klingerku“ těžce poškodily pumy ráže 250 kg. Zničen byl i tamní most přes velký mlýnský náhon vyvedený z Jizery, přes který vedla cesta do Česany. (V Česaně se později usídlil vývoj Škodovky, ten náhon byl v 80. letech zasypán, a v místech poničené fabriky je dnes nové Technologické centrum Škoda.)

Následovaly další vlny náletu. Bomby dopadaly i na Staré město, které bylo kvůli husté zástavbě silně poškozeno. Zasažené domy v Bělské ulici musely být později strženy. Stejně tak budova bývalého okresního hejtmanství a tři přilehlé objekty, na jejich místě pak byl zřízen malý parčík. (Dnes je pod parčíkem podzemní garáž a při stavebních pracích zde měli archeologové žně. Bombardování tak nepřímo poskytlo další poznatky o historii zdejšího osídlení.)

Byly postiženy i další oblasti města, silně také příjezdové komunikace a jejich přilehlé prostory. Letci tu zřejmě útočili na kolony ustupujících, kteří se snažili dostat před nalétávajícími stroji dál od nákladních vozů a jiné techniky.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo,...

Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo, ale následný požár byl mohutný.

Do areálu mladoboleslavské automobilky, za války včleněné do říšského válečného hospodářství, dopadlo z celkového počtu svržených pum pouze zanedbatelné množství. Byly to dvě pumy ráže 250 kg, z nichž jedna nevybuchla, a přibližně deset lehkých. Všechny dopadly do nevelkého prostoru někde v místech dnešní závodní polikliniky.

Následný požár však napáchal velké škody a masivní sloup dýmu byl nápadný z dalekého okolí. A tak vznikla často prezentovaná fáma, že cílem náletu bylo zničit tuto továrnu. Naštěstí zde nedošlo k žádným ztrátám na životech, v závodě se v té době téměř nikdo nezdržoval, práce tu byla pozastavena již 5. května. Na továrnu pravděpodobně odhodil pumy jeden, maximálně dva bombardéry. Ty mohly být k útoku svedeny nákladními vozy v jejím areálu.

Není prostor na vyjmenování všech zasažených ulic a zničených domů. Materiální ztráty se ostatně dají nahradit. Tragédie celého náletu byla dána vysokým počtem obětí na životech. Dle střízlivých údajů zahynulo až 150 místních obyvatel a 350 německých vojáků a civilistů, přičemž mezi nimi je pravděpodobně zahrnut i menší počet cizinců a uprchlých zajatců. Identifikaci se totiž podařilo provést až na výjimky jen u obětí z řad Boleslavanů, případně obyvatel z blízkých vesnic nalézajících se v té chvíli ve městě. Údaj o pěti stech zabitých nebude daleko od pravdy, někdy se uvádí „jen“ 450 obětí.

Nálet na Mladou Boleslav v bodech

Útočník: sovětské letectvo
Datum: 9.5.1945
Čas: kolem 10. hodiny dopolední
Důvod: neplnění kapitulačních podmínek
Úkol: zabránit nepříteli v ústupu
Počet letadel: 4 vlny po 5 až 9 strojích Pe-2
Svrženo pum: 30 tun (odhad)
Oběti na životech: 500, z toho 150 místních obyvatel

Jak nálet probíhal z hlediska pohybu letadel? Popis je opět pouze pravděpodobný. Na město přilétla od severu skupina několika letadel. Tento směr uvádí většina očitých svědků. Dle vžitého názoru čítala tato formace 9 bombardérů a 2 doprovodné stíhačky, většina starších prací zmiňujících se o náletu uvedeným počtem i končí. Dnes však již víme, že Boleslav bombardovaly tři, či mnohem pravděpodobněji čtyři takové formace po pěti až devíti bombardovacích strojích, přičemž nálet mohl trvat až jednu hodinu.

Letadla první vlny dle očitých svědků přeletěla nad městem ve směru sever - jih ve výšce 2 až 2,5 km, za městem se rozdělila na dvě skupiny. Jedna skupina se vrátila od východu a druhá od západu. Pak spadly bomby. Průběh příletu dalších tří vln, včetně časového harmonogramu, už ve městě nikdo z pochopitelných důvodů detailněji nesledoval.
Množství a typy pum padajících na Mladou Boleslav

V roce 1950 byl Státním a zeměměřičským ústavem v Praze vydán „Situační plán svržených bomb na Mladou Boleslav dne 9.5.1945“. Jako autor je uváděn stavitel Josef Košťák. Dokument je vlepen v Kronice města Mladé Boleslavi Eduarda Svárovského.

Nejčastěji udávaný počet pum je 700, včetně nevybuchlých. Většina by měla být v plánu zakreslena. Na první pohled je vidět, že bomby dopadaly především na komunikační trasy, ať už přímo uvnitř města, či na jeho periferiích. S velkou rezervou pak musíme brát hmotnostní údaje u nevybuchlých pum. Bez zdlouhavého bádání můžeme vyloučit například pumu s udanou hmotností 750 kg, takovou Sověti ani Němci tehdy nevyráběli. Použití pum s hmotností 500 kg zase vylučují dokumenty z ruských archivů.

Informace o činnosti sovětského letectva dne 9.5.1945 vytěžené z ruských archivů se do ČR dostaly díky aktivitě pana Michala Plavce z NTM Praha. V operační svodce 4. bombardovacího leteckého sboru pro 9. květen 1945, který toho dne operoval mimo jiné i nad Mladou Boleslaví, je uveden výčet typů a množství použitých pum. Pumy těchto typů (případně podmnožina těchto typů) tedy na město dopadaly. Bombardéry sboru, typu Petljakov Pe-2, shodily 9.5.1945 celkem 4108 kusů pum hmotností 2,5 kg až 250 kg o celkové hmotnosti téměř 120 tun. Vedle toho v regionu operovaly i bombardéry 6. gardového bombardovacího sboru, nelze tedy vyloučit, že menší zastoupení v letedlech útočících na Mladou Boleslav měl i některý z jeho pluků.

Typy pum použitých 4. bombardovacím leteckým sborem dne 9.5.1945Typ Popis
FAB-250 sov. trhavá puma ráže 250 kg (ФАБ - Фугасная авиационная бомба)
SC-250 něm. tříštivo-trhavá puma ráže 250 kg (SC - Sprengbombe Cylindrisch)
SD-250 něm. tříštivá puma ráže 250 kg (SD - Splitterbombe Dickwandig)
FAB-100 sov. trhavá puma ráže 100 kg
AO-100 sov. tříštivá puma ráže 100 kg (AO - Aвиационная бомба осколочная)
SD-70 něm. tříštivá puma ráže 70 kg
AO-10 sov. tříštivá puma ráže 10 kg
AO-8 sov. tříštivá puma ráže 8 kg
AO-2,5 sov. tříštivá puma ráže 2,5 kg
(Pozn.: u některých typů neodpovídá ráže pumy přesně její hmotnosti)

Zde je třeba zmínit, že ani ty nejlehčí pumičky, jako například tříštivé AO-2,5, nebyly pro lidi na zemi nic příjemného. Spíše naopak. Jedná se v podstatě o submunici kazetových bomb, i když v té době mnohem častěji shazovanou z „pevně připevněných“ kazet v pumovnici či pod letadlem. Z letadla pak byly vysypány na cíl v množství desítek až dvou stovek kusů. Tříštivé (existovaly i protitankové) byly ideální proti soustředění a kolonám živé síly a nepancéřované techniky ve volném prostoru. V ulicích měst byla účinnost nákladu jako celku menší, mnohé byly pochytány do střech domů (střechy tím ovšem byly poškozeny). V našem plánu dopadu jsou zakresleny „vybombardované“ pásy na komunikacích a přilehlých prostorech mimo městskou zástavbu, pravděpodobně se tak jednalo o lehké pumy řady AO.

Ve významném zastoupení nesly sovětské stroje i ukořistěné německé pumy. Jejich nálezy v Boleslavi během dalších dnů, ať už celých nevybuchlých nebo identifikovateln

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/nalet-na-mladou-boleslav-9-5-1945.A150505_200525_vojenstvi_erp

0 hlasů

ve valce se stava.ovsem popiste koncentrovany a vedomy nalet na drazdany v odvete za nalety na londyn.trval tri dny.v drazdanech nebyl ZADNY prumysl a ani vojensje uskupeni.pouze uprchlici pred rudou armadou z vychodu.prvni a treti den bombardovali briti,druhy den americani.a nebo se zminte o naletech na nemecko.kdyz uz.zminte se o tamnich nevinnych obetech ve vesnicich a vesnickach.zeny,panny a divky spolu se starci,povrazdeni zapadnimi spojenci.po jejich zrade nasi 1.republiky,jedinne to demokracie na zapad od svajcu.

0 hlasů

V poslední dny války se Mladá Boleslav, jako významný dopravní uzel, začala plnit německými civilisty a později i vojáky tlačenými postupující Rudou armádou. Zprvu do určité míry spořádaný ústup přes město dále na západ začal během 8. května postupně ztrácet štábní kulturu a v očích ustupujících vojáků a prchajících civilistů se zrcadlil zmatek. Ti méně šťastní, co šli pěšky, se snažili získat místo na projíždějících vozidlech, která však byla zpravidla již beznadějně obsazena.
Boleslavské inferno

Ve středu 9. května ráno přinesl rozhlas informaci o příjezdu sovětských tanků do Prahy. Místní neskrývali radost ze zpráv z hlavního města a již bez obav sledovali vesměs bezradné počínání Němců.
Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí...

Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí Panny Marie směrem na Staroměstské náměstí

Někteří z ustupujících se dali na bezhlavý, ale zbytečný útěk. I kdyby se jim přes sovětské kolony valící se od Krušných hor na Prahu podařilo dostat k Američanům do 19. hodiny, kdy byla demarkační linie pro ustupující vojáky i civilisty nekompromisně uzavřena, stejně by je pravděpodobně zanedlouho čekalo předání sovětské straně. Jiní se sami vzdávali, na některých místech byli dokonce odzbrojováni skupinkami místních iniciativních obyvatel.

Ulice Mladé Boleslavi byly plné lidí.

Před desátou hodinou dopolední se ozval zvuk leteckých motorů. Pohledy lidí se upřely k obloze, mnozí začali mávat. Byli si jistí, a nakonec měli pravdu, že to jsou letadla sovětská, případně anglo-americká. Když viděli, jak se od nich oddělují jakési předměty, pokládali je za svazky letáků. Vzápětí však došlo k vystřízlivění.

Padající předměty si držely kompaktní tvar, též doprovodný akustický projev prozradil, že se dolů řítí letecké pumy. Dvě první ohniska dopadů se pravděpodobně nacházela kolem kasáren a speciální školy na příjezdové komunikaci od Jičína a u Jizery na Ptáku v místech Klingerovy textilní fabriky. Popis průběhu náletu není dokumentován, vždy se vychází z výpovědí očitých svědků. Ty však v případě této události nejsou jednotné, spíše naopak.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu...

Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu je budova kasáren. V této oblasti bylo snad nejvíce obětí náletu.

Na Jičínské ulici podél kasáren bylo mnoho lidí a techniky. Není divu, že si lokalitu vybrali útočící letci jako jeden z cílů. Na tuto oblast bylo shozeno větší množství 250 kg pum. Přímý zásah dostala i budova pomocné školy, kam Němci ke konci války instalovali vojenský lazaret, podobně jako v mnoha jiných školních budovách. Nic nepomohlo označení velkým červeným křížem v bílém poli na střeše budovy, používané právě jako prevence před leteckými útoky.

Vedle Němců tu zahynuli a byli zraněni i místní obyvatelé. Na rohu pomocné školy si hrál hlouček dětí, dnes mají za plotem školy malý pomníček. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí. Bylo to dané právě velkou koncentrací lidí, kteří ještě nečekali, že přichází bombardování.

Na komunikaci u Klingerovy fabriky, na druhém konci města, dostal přímý zásah autobus Říšských drah plný německých žen a dětí. Samotnou „Klingerku“ těžce poškodily pumy ráže 250 kg. Zničen byl i tamní most přes velký mlýnský náhon vyvedený z Jizery, přes který vedla cesta do Česany. (V Česaně se později usídlil vývoj Škodovky, ten náhon byl v 80. letech zasypán, a v místech poničené fabriky je dnes nové Technologické centrum Škoda.)

Následovaly další vlny náletu. Bomby dopadaly i na Staré město, které bylo kvůli husté zástavbě silně poškozeno. Zasažené domy v Bělské ulici musely být později strženy. Stejně tak budova bývalého okresního hejtmanství a tři přilehlé objekty, na jejich místě pak byl zřízen malý parčík. (Dnes je pod parčíkem podzemní garáž a při stavebních pracích zde měli archeologové žně. Bombardování tak nepřímo poskytlo další poznatky o historii zdejšího osídlení.)

Byly postiženy i další oblasti města, silně také příjezdové komunikace a jejich přilehlé prostory. Letci tu zřejmě útočili na kolony ustupujících, kteří se snažili dostat před nalétávajícími stroji dál od nákladních vozů a jiné techniky.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo,...

Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo, ale následný požár byl mohutný.

Do areálu mladoboleslavské automobilky, za války včleněné do říšského válečného hospodářství, dopadlo z celkového počtu svržených pum pouze zanedbatelné množství. Byly to dvě pumy ráže 250 kg, z nichž jedna nevybuchla, a přibližně deset lehkých. Všechny dopadly do nevelkého prostoru někde v místech dnešní závodní polikliniky.

Následný požár však napáchal velké škody a masivní sloup dýmu byl nápadný z dalekého okolí. A tak vznikla často prezentovaná fáma, že cílem náletu bylo zničit tuto továrnu. Naštěstí zde nedošlo k žádným ztrátám na životech, v závodě se v té době téměř nikdo nezdržoval, práce tu byla pozastavena již 5. května. Na továrnu pravděpodobně odhodil pumy jeden, maximálně dva bombardéry. Ty mohly být k útoku svedeny nákladními vozy v jejím areálu.

Není prostor na vyjmenování všech zasažených ulic a zničených domů. Materiální ztráty se ostatně dají nahradit. Tragédie celého náletu byla dána vysokým počtem obětí na životech. Dle střízlivých údajů zahynulo až 150 místních obyvatel a 350 německých vojáků a civilistů, přičemž mezi nimi je pravděpodobně zahrnut i menší počet cizinců a uprchlých zajatců. Identifikaci se totiž podařilo provést až na výjimky jen u obětí z řad Boleslavanů, případně obyvatel z blízkých vesnic nalézajících se v té chvíli ve městě. Údaj o pěti stech zabitých nebude daleko od pravdy, někdy se uvádí „jen“ 450 obětí.

Nálet na Mladou Boleslav v bodech

Útočník: sovětské letectvo
Datum: 9.5.1945
Čas: kolem 10. hodiny dopolední
Důvod: neplnění kapitulačních podmínek
Úkol: zabránit nepříteli v ústupu
Počet letadel: 4 vlny po 5 až 9 strojích Pe-2
Svrženo pum: 30 tun (odhad)
Oběti na životech: 500, z toho 150 místních obyvatel

Jak nálet probíhal z hlediska pohybu letadel? Popis je opět pouze pravděpodobný. Na město přilétla od severu skupina několika letadel. Tento směr uvádí většina očitých svědků. Dle vžitého názoru čítala tato formace 9 bombardérů a 2 doprovodné stíhačky, většina starších prací zmiňujících se o náletu uvedeným počtem i končí. Dnes však již víme, že Boleslav bombardovaly tři, či mnohem pravděpodobněji čtyři takové formace po pěti až devíti bombardovacích strojích, přičemž nálet mohl trvat až jednu hodinu.

Letadla první vlny dle očitých svědků přeletěla nad městem ve směru sever - jih ve výšce 2 až 2,5 km, za městem se rozdělila na dvě skupiny. Jedna skupina se vrátila od východu a druhá od západu. Pak spadly bomby. Průběh příletu dalších tří vln, včetně časového harmonogramu, už ve městě nikdo z pochopitelných důvodů detailněji nesledoval.
Množství a typy pum padajících na Mladou Boleslav

V roce 1950 byl Státním a zeměměřičským ústavem v Praze vydán „Situační plán svržených bomb na Mladou Boleslav dne 9.5.1945“. Jako autor je uváděn stavitel Josef Košťák. Dokument je vlepen v Kronice města Mladé Boleslavi Eduarda Svárovského.

Nejčastěji udávaný počet pum je 700, včetně nevybuchlých. Většina by měla být v plánu zakreslena. Na první pohled je vidět, že bomby dopadaly především na komunikační trasy, ať už přímo uvnitř města, či na jeho periferiích. S velkou rezervou pak musíme brát hmotnostní údaje u nevybuchlých pum. Bez zdlouhavého bádání můžeme vyloučit například pumu s udanou hmotností 750 kg, takovou Sověti ani Němci tehdy nevyráběli. Použití pum s hmotností 500 kg zase vylučují dokumenty z ruských archivů.

Informace o činnosti sovětského letectva dne 9.5.1945 vytěžené z ruských archivů se do ČR dostaly díky aktivitě pana Michala Plavce z NTM Praha. V operační svodce 4. bombardovacího leteckého sboru pro 9. květen 1945, který toho dne operoval mimo jiné i nad Mladou Boleslaví, je uveden výčet typů a množství použitých pum. Pumy těchto typů (případně podmnožina těchto typů) tedy na město dopadaly. Bombardéry sboru, typu Petljakov Pe-2, shodily 9.5.1945 celkem 4108 kusů pum hmotností 2,5 kg až 250 kg o celkové hmotnosti téměř 120 tun. Vedle toho v regionu operovaly i bombardéry 6. gardového bombardovacího sboru, nelze tedy vyloučit, že menší zastoupení v letedlech útočících na Mladou Boleslav měl i některý z jeho pluků.

Typy pum použitých 4. bombardovacím leteckým sborem dne 9.5.1945Typ Popis
FAB-250 sov. trhavá puma ráže 250 kg (ФАБ - Фугасная авиационная бомба)
SC-250 něm. tříštivo-trhavá puma ráže 250 kg (SC - Sprengbombe Cylindrisch)
SD-250 něm. tříštivá puma ráže 250 kg (SD - Splitterbombe Dickwandig)
FAB-100 sov. trhavá puma ráže 100 kg
AO-100 sov. tříštivá puma ráže 100 kg (AO - Aвиационная бомба осколочная)
SD-70 něm. tříštivá puma ráže 70 kg
AO-10 sov. tříštivá puma ráže 10 kg
AO-8 sov. tříštivá puma ráže 8 kg
AO-2,5 sov. tříštivá puma ráže 2,5 kg
(Pozn.: u některých typů neodpovídá ráže pumy přesně její hmotnosti)

Zde je třeba zmínit, že ani ty nejlehčí pumičky, jako například tříštivé AO-2,5, nebyly pro lidi na zemi nic příjemného. Spíše naopak. Jedná se v podstatě o submunici kazetových bomb, i když v té době mnohem častěji shazovanou z „pevně připevněných“ kazet v pumovnici či pod letadlem. Z letadla pak byly vysypány na cíl v množství desítek až dvou stovek kusů. Tříštivé (existovaly i protitankové) byly ideální proti soustředění a kolonám živé síly a nepancéřované techniky ve volném prostoru. V ulicích měst byla účinnost nákladu jako celku menší, mnohé byly pochytány do střech domů (střechy tím ovšem byly poškozeny). V našem plánu dopadu jsou zakresleny „vybombardované“ pásy na komunikacích a přilehlých prostorech mimo městskou zástavbu, pravděpodobně se tak jednalo o lehké pumy řady AO.

Ve významném zastoupení nesly sovětské stroje i ukořistěné německé pumy. Jejich nálezy v Boleslavi během dalších dnů, ať už celých nevybuchlých nebo identifikovateln

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/nalet-na-mladou-boleslav-9-5-1945.A150505_200525_vojenstvi_erp

0 hlasů

jinac,moc dlouhe.

0 hlasů

Troglodyt Ledvinka se po dvaceti hodinách slabikování dostal do třetiny a usnul!

0 hlasů

V poslední dny války se Mladá Boleslav, jako významný dopravní uzel, začala plnit německými civilisty a později i vojáky tlačenými postupující Rudou armádou. Zprvu do určité míry spořádaný ústup přes město dále na západ začal během 8. května postupně ztrácet štábní kulturu a v očích ustupujících vojáků a prchajících civilistů se zrcadlil zmatek. Ti méně šťastní, co šli pěšky, se snažili získat místo na projíždějících vozidlech, která však byla zpravidla již beznadějně obsazena.
Boleslavské inferno

Ve středu 9. května ráno přinesl rozhlas informaci o příjezdu sovětských tanků do Prahy. Místní neskrývali radost ze zpráv z hlavního města a již bez obav sledovali vesměs bezradné počínání Němců.
Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí...

Lehký polopásový transportér Sd.Kfz. 10 projíždí kolem kostela nanebevzetí Panny Marie směrem na Staroměstské náměstí

Někteří z ustupujících se dali na bezhlavý, ale zbytečný útěk. I kdyby se jim přes sovětské kolony valící se od Krušných hor na Prahu podařilo dostat k Američanům do 19. hodiny, kdy byla demarkační linie pro ustupující vojáky i civilisty nekompromisně uzavřena, stejně by je pravděpodobně zanedlouho čekalo předání sovětské straně. Jiní se sami vzdávali, na některých místech byli dokonce odzbrojováni skupinkami místních iniciativních obyvatel.

Ulice Mladé Boleslavi byly plné lidí.

Před desátou hodinou dopolední se ozval zvuk leteckých motorů. Pohledy lidí se upřely k obloze, mnozí začali mávat. Byli si jistí, a nakonec měli pravdu, že to jsou letadla sovětská, případně anglo-americká. Když viděli, jak se od nich oddělují jakési předměty, pokládali je za svazky letáků. Vzápětí však došlo k vystřízlivění.

Padající předměty si držely kompaktní tvar, též doprovodný akustický projev prozradil, že se dolů řítí letecké pumy. Dvě první ohniska dopadů se pravděpodobně nacházela kolem kasáren a speciální školy na příjezdové komunikaci od Jičína a u Jizery na Ptáku v místech Klingerovy textilní fabriky. Popis průběhu náletu není dokumentován, vždy se vychází z výpovědí očitých svědků. Ty však v případě této události nejsou jednotné, spíše naopak.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu...

Pohled na roh pomocné školy, vpravo vzadu je budova kasáren. V této oblasti bylo snad nejvíce obětí náletu.

Na Jičínské ulici podél kasáren bylo mnoho lidí a techniky. Není divu, že si lokalitu vybrali útočící letci jako jeden z cílů. Na tuto oblast bylo shozeno větší množství 250 kg pum. Přímý zásah dostala i budova pomocné školy, kam Němci ke konci války instalovali vojenský lazaret, podobně jako v mnoha jiných školních budovách. Nic nepomohlo označení velkým červeným křížem v bílém poli na střeše budovy, používané právě jako prevence před leteckými útoky.

Vedle Němců tu zahynuli a byli zraněni i místní obyvatelé. Na rohu pomocné školy si hrál hlouček dětí, dnes mají za plotem školy malý pomníček. Jednalo se o jednu z nejpostiženějších oblastí. Bylo to dané právě velkou koncentrací lidí, kteří ještě nečekali, že přichází bombardování.

Na komunikaci u Klingerovy fabriky, na druhém konci města, dostal přímý zásah autobus Říšských drah plný německých žen a dětí. Samotnou „Klingerku“ těžce poškodily pumy ráže 250 kg. Zničen byl i tamní most přes velký mlýnský náhon vyvedený z Jizery, přes který vedla cesta do Česany. (V Česaně se později usídlil vývoj Škodovky, ten náhon byl v 80. letech zasypán, a v místech poničené fabriky je dnes nové Technologické centrum Škoda.)

Následovaly další vlny náletu. Bomby dopadaly i na Staré město, které bylo kvůli husté zástavbě silně poškozeno. Zasažené domy v Bělské ulici musely být později strženy. Stejně tak budova bývalého okresního hejtmanství a tři přilehlé objekty, na jejich místě pak byl zřízen malý parčík. (Dnes je pod parčíkem podzemní garáž a při stavebních pracích zde měli archeologové žně. Bombardování tak nepřímo poskytlo další poznatky o historii zdejšího osídlení.)

Byly postiženy i další oblasti města, silně také příjezdové komunikace a jejich přilehlé prostory. Letci tu zřejmě útočili na kolony ustupujících, kteří se snažili dostat před nalétávajícími stroji dál od nákladních vozů a jiné techniky.
Nálet na Mladou Boleslav 9.5.1945. Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo,...

Do areálu Škodovky mnoho pum nedopadlo, ale následný požár byl mohutný.

Do areálu mladoboleslavské automobilky, za války včleněné do říšského válečného hospodářství, dopadlo z celkového počtu svržených pum pouze zanedbatelné množství. Byly to dvě pumy ráže 250 kg, z nichž jedna nevybuchla, a přibližně deset lehkých. Všechny dopadly do nevelkého prostoru někde v místech dnešní závodní polikliniky.

Následný požár však napáchal velké škody a masivní sloup dýmu byl nápadný z dalekého okolí. A tak vznikla často prezentovaná fáma, že cílem náletu bylo zničit tuto továrnu. Naštěstí zde nedošlo k žádným ztrátám na životech, v závodě se v té době téměř nikdo nezdržoval, práce tu byla pozastavena již 5. května. Na továrnu pravděpodobně odhodil pumy jeden, maximálně dva bombardéry. Ty mohly být k útoku svedeny nákladními vozy v jejím areálu.

Není prostor na vyjmenování všech zasažených ulic a zničených domů. Materiální ztráty se ostatně dají nahradit. Tragédie celého náletu byla dána vysokým počtem obětí na životech. Dle střízlivých údajů zahynulo až 150 místních obyvatel a 350 německých vojáků a civilistů, přičemž mezi nimi je pravděpodobně zahrnut i menší počet cizinců a uprchlých zajatců. Identifikaci se totiž podařilo provést až na výjimky jen u obětí z řad Boleslavanů, případně obyvatel z blízkých vesnic nalézajících se v té chvíli ve městě. Údaj o pěti stech zabitých nebude daleko od pravdy, někdy se uvádí „jen“ 450 obětí.

Nálet na Mladou Boleslav v bodech

Útočník: sovětské letectvo
Datum: 9.5.1945
Čas: kolem 10. hodiny dopolední
Důvod: neplnění kapitulačních podmínek
Úkol: zabránit nepříteli v ústupu
Počet letadel: 4 vlny po 5 až 9 strojích Pe-2
Svrženo pum: 30 tun (odhad)
Oběti na životech: 500, z toho 150 místních obyvatel

Jak nálet probíhal z hlediska pohybu letadel? Popis je opět pouze pravděpodobný. Na město přilétla od severu skupina několika letadel. Tento směr uvádí většina očitých svědků. Dle vžitého názoru čítala tato formace 9 bombardérů a 2 doprovodné stíhačky, většina starších prací zmiňujících se o náletu uvedeným počtem i končí. Dnes však již víme, že Boleslav bombardovaly tři, či mnohem pravděpodobněji čtyři takové formace po pěti až devíti bombardovacích strojích, přičemž nálet mohl trvat až jednu hodinu.

Letadla první vlny dle očitých svědků přeletěla nad městem ve směru sever - jih ve výšce 2 až 2,5 km, za městem se rozdělila na dvě skupiny. Jedna skupina se vrátila od východu a druhá od západu. Pak spadly bomby. Průběh příletu dalších tří vln, včetně časového harmonogramu, už ve městě nikdo z pochopitelných důvodů detailněji nesledoval.
Množství a typy pum padajících na Mladou Boleslav

V roce 1950 byl Státním a zeměměřičským ústavem v Praze vydán „Situační plán svržených bomb na Mladou Boleslav dne 9.5.1945“. Jako autor je uváděn stavitel Josef Košťák. Dokument je vlepen v Kronice města Mladé Boleslavi Eduarda Svárovského.

Nejčastěji udávaný počet pum je 700, včetně nevybuchlých. Většina by měla být v plánu zakreslena. Na první pohled je vidět, že bomby dopadaly především na komunikační trasy, ať už přímo uvnitř města, či na jeho periferiích. S velkou rezervou pak musíme brát hmotnostní údaje u nevybuchlých pum. Bez zdlouhavého bádání můžeme vyloučit například pumu s udanou hmotností 750 kg, takovou Sověti ani Němci tehdy nevyráběli. Použití pum s hmotností 500 kg zase vylučují dokumenty z ruských archivů.

Informace o činnosti sovětského letectva dne 9.5.1945 vytěžené z ruských archivů se do ČR dostaly díky aktivitě pana Michala Plavce z NTM Praha. V operační svodce 4. bombardovacího leteckého sboru pro 9. květen 1945, který toho dne operoval mimo jiné i nad Mladou Boleslaví, je uveden výčet typů a množství použitých pum. Pumy těchto typů (případně podmnožina těchto typů) tedy na město dopadaly. Bombardéry sboru, typu Petljakov Pe-2, shodily 9.5.1945 celkem 4108 kusů pum hmotností 2,5 kg až 250 kg o celkové hmotnosti téměř 120 tun. Vedle toho v regionu operovaly i bombardéry 6. gardového bombardovacího sboru, nelze tedy vyloučit, že menší zastoupení v letedlech útočících na Mladou Boleslav měl i některý z jeho pluků.

Typy pum použitých 4. bombardovacím leteckým sborem dne 9.5.1945Typ Popis
FAB-250 sov. trhavá puma ráže 250 kg (ФАБ - Фугасная авиационная бомба)
SC-250 něm. tříštivo-trhavá puma ráže 250 kg (SC - Sprengbombe Cylindrisch)
SD-250 něm. tříštivá puma ráže 250 kg (SD - Splitterbombe Dickwandig)
FAB-100 sov. trhavá puma ráže 100 kg
AO-100 sov. tříštivá puma ráže 100 kg (AO - Aвиационная бомба осколочная)
SD-70 něm. tříštivá puma ráže 70 kg
AO-10 sov. tříštivá puma ráže 10 kg
AO-8 sov. tříštivá puma ráže 8 kg
AO-2,5 sov. tříštivá puma ráže 2,5 kg
(Pozn.: u některých typů neodpovídá ráže pumy přesně její hmotnosti)

Zde je třeba zmínit, že ani ty nejlehčí pumičky, jako například tříštivé AO-2,5, nebyly pro lidi na zemi nic příjemného. Spíše naopak. Jedná se v podstatě o submunici kazetových bomb, i když v té době mnohem častěji shazovanou z „pevně připevněných“ kazet v pumovnici či pod letadlem. Z letadla pak byly vysypány na cíl v množství desítek až dvou stovek kusů. Tříštivé (existovaly i protitankové) byly ideální proti soustředění a kolonám živé síly a nepancéřované techniky ve volném prostoru. V ulicích měst byla účinnost nákladu jako celku menší, mnohé byly pochytány do střech domů (střechy tím ovšem byly poškozeny). V našem plánu dopadu jsou zakresleny „vybombardované“ pásy na komunikacích a přilehlých prostorech mimo městskou zástavbu, pravděpodobně se tak jednalo o lehké pumy řady AO.

Ve významném zastoupení nesly sovětské stroje i ukořistěné německé pumy. Jejich nálezy v Boleslavi během dalších dnů, ať už celých nevybuchlých nebo identifikovateln

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/nalet-na-mladou-boleslav-9-5-1945.A150505_200525_vojenstvi_erp

0 hlasů

chtel bych zde verejne podekovat vlastikovi styblu.vase lzi a polopravdy ukazuji Cechum,co jste vy semiti zac,a co si myslite o Cechovi,Slovanech.doufam,ze na zaklade vasich falesnych posklebku uz nikdy nebudou volit semitu zid-nazi,z principu.jen tak dal.

0 hlasů

Komunismus byl a je nejkrvavější ideologií. Stavět pomníky komunismu nebo jeho ikonám je hovadismus a trestný čin.

2 hlasy

chcete rici zido-bolshevizmus,ne?ale byli to Rusove,kteri vyklepli adu.bez debaty.kdyby byl konev zid,praha6 by mu postavila jeste jeden pomnik.

0 hlasů

Jak s velkým IQ se může v zemi, kde zítra znamená včera, stát ředitelem Ruské vojensko-historické společnosti (RVIO)?
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-cr-cesko-hroby-valecni-veterani.A190408_192706_zahranicni_fort

0 hlasů

Také sundávají pamětní desky, připomínající osvobození Prahy od německých nacistů.
Německých! Tam je asi kámen úrazu a pes zakopaný. Protože připomínat si zvěrstva německých nacistů se nějak nenosí, není to v kurzu, to se upozaďuje.

4 hlasy

Asi to špatně posuzujete. Jak říká Hřib - Prahu neosvobodila jen RA, ale i jiní. Třeba Ukrajinská osvobozenecká armáda Pišty Bandery. Proto je třeba mít pomník pro všechny, tedy i pro banderovce či Rumuny. Pak se bude teprve řádně slavit.

2 hlasy

Nepleteš si náhodou Banderovce s Vlasovci a obráceně...?

1 hlas

To je potřeba vždycky připomenout, až místní rusáčci budou zase tvrdit, že Rusko není Sovětský svaz.
Tady je spousta důkazů, že Rusko je Sovětský svaz, pořád stejná říše zla.
A neustálé obviňování všech z nacismu a fašismu (koneckonců fašisti byli podle rusáků i Masaryk s Benešem a celé Československo) naznačuje jenom špatné svědomí těch, kteří dostali nacisty k moci, vyzbrojovali je, začali s nimi 2. světovou válku, řádili v na okupovaných územích ještě hůř než ti němečtí nacisti a pak, když se jim to zvrtlo, chtějí aby je všichni uctívali za jejich neschopnost a zbytečné hekatomby mrtvých.

3 hlasy

to jsou jen tvé názory, jiní mají jiné

0 hlasů

má pravdu.něco jako na okrajině-po puči.tam taky není možné odsoudit korupčníka,jako u nás bureša

0 hlasů

Pokud Rusové čtou diskuze v tomto plátku,tak se nedivím jejich obavám z nástupu nacismu v ČR.

0 hlasů

Pokud čtou?..ste upad, ne? Oni sem píší! Toho jste si nevšiml, že diskuze jsou zaplavené různými Rozlily, kteří často ztrácejí češtinu, když se jim sáhne na ruskej ikonostas?

2 hlasy

to je ten globalizmus.který tak propaguje a tlačí semita žid-názi,soros,vašnosto.chá,chá,chá!šalóm.

1 hlas

V Česku nemůže nastupovat nacismus, ten odtud od poloviny devaternáctého století nikdy totiž nezmizel. Jen se to nejmenuje německy nacismus ale česky nacionalismus. Protože nejsme štonc pochopit co které slovo znamená, klasicky fašismus, ani to, že Goldenen Bömische hände neznamená zlaté české ručičky ale zlaté ručičky obyvatel země České, což byli Němci, kterých se toto vídeňské pořekadlo týkalo. To je pak těžko...

1 hlas

Vy ste taky dobrej podvraťák, překrucujete a překrucujete, těžko věřit, že jde o neznalost.

2 hlasy

Ono rozhodně není těžko věřit, že jste tak líný, že si to neumíte ověřit a věříte pořád propagandě.

Že Češi vynalezli nacionalismus a první nacionalistická strana na světě vznikla v Čechách a v roce 1918 mimo agrární stranu byly všechny strany v ČSR nacionalistické. Hnete tou svou línou pr*elí a najdete si to? Ne, na to byste musel mít trochu jinde IQ.

0 hlasů

teď tady řádí semiti žid-názi,ajnštajn.tak jako c našem vzoru,usa se soudruhem soros.rakovina lidstva, pakáž.

0 hlasů

Nicméně působí opravdu zvláštně, že Kolářův děda se na začátku německé okupace přihlásil k německé národnosti a pak sloužil v gestapu. Kdoví, možná Kolář - a s ním i TOP 0009 - porážku nacismu považuje i za porážku svou. My ostatní konec nacismu jednoznačně vítáme.

4 hlasy

Dušan Hilderich 04.05.2019 11:48
Belisar1

KLDR je bizarní stát a nechtěl bych tam žít ani jeden den, ale líbí se mi, jak si od USáků nenechá poroučet a diktovat, co smí a nesmí. A tím, že si pořídili atomovou bombu, mají v ruce obrovský trumf, neboť USáci nikdy nenapadli toho, kdo touto apokalyptickou zbraní disponoval.

0 hlasů

nacista podle jméno-tu truhlíku německý:
řed 95 lety, 2. března 1921, vypuklo v Kronštadtu povstání 16 tisíc námořníků proti bolševikům. Bouřili se proti hospodářské bídě a nadvládě sovětů, kteří nikoho nezastupují, a žádali také svobodu tisku a shromažďování, svobodné odbory a propuštění politických vězňů. Na přímý příkaz bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina však byla vzpoura baltského přístavu krvavě potlačena. Lenin tak dal všem váhavým pádnou odpověď na pochybnosti o povaze svého režimu.

Povstání v přístavu bylo posledním velkým protikomunistickým protestem. Vedlo také k likvidaci zbytků ostatních politických stran i rozbití opozice uvnitř komunistické strany. Na následném sjezdu komunistů v březnu 1921 vytyčil Lenin potřebu monolitní strany, ve které se jakékoli úchylkářství rovnalo zločinu na úrovni kontrarevoluce.

Pevnost Kronštadt, kterou dal postavit car Petr I. v roce 1704, leží nedaleko Petrohradu na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. Během bolševické revoluce v roce 1917 byla oporou bolševiků. Jedním z hlavních důvodů pozdější vzpoury byly neutěšené životní podmínky, které byly důsledkem nedávno ukončené občanské války. Toho také Lenin využil a povstání označil za „bílé spiknutí“. Vzpouru nakonec potlačily elitní jednotky pod vedením Michaila Tuchačevského. Boje si vyžádaly tisíce obětí, více než tisíc povstalců bylo také popraveno.
mezi vojáky byl KONĚV jako střelec odsouzených.

0 hlasů

nelzete,meshuge.povstani zacali NAMORNICI baltske flotily.o nejakych rozkazech lenina,ctvrtinovy semita zid a nic Ruskeho v nem, se diskutuje.sefem rude armady byl lejon trocky-bronstajn spolu se semitou zidem michailem tuchacevskym.po potlaceni tohoto povstani bylo popraveno skoro 2 000 namorniku a dalsi poslani do vyhlazovaciho lagru v solovki.tam pozdeji radil neftalij frankel,kagan,berman, rappaport a dalsi rasisticti semiti zidi.

0 hlasů

nacista podle jméno-tu truhlíku německý:
řed 95 lety, 2. března 1921, vypuklo v Kronštadtu povstání 16 tisíc námořníků proti bolševikům. Bouřili se proti hospodářské bídě a nadvládě sovětů, kteří nikoho nezastupují, a žádali také svobodu tisku a shromažďování, svobodné odbory a propuštění politických vězňů. Na přímý příkaz bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina však byla vzpoura baltského přístavu krvavě potlačena. Lenin tak dal všem váhavým pádnou odpověď na pochybnosti o povaze svého režimu.

Povstání v přístavu bylo posledním velkým protikomunistickým protestem. Vedlo také k likvidaci zbytků ostatních politických stran i rozbití opozice uvnitř komunistické strany. Na následném sjezdu komunistů v březnu 1921 vytyčil Lenin potřebu monolitní strany, ve které se jakékoli úchylkářství rovnalo zločinu na úrovni kontrarevoluce.

Pevnost Kronštadt, kterou dal postavit car Petr I. v roce 1704, leží nedaleko Petrohradu na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. Během bolševické revoluce v roce 1917 byla oporou bolševiků. Jedním z hlavních důvodů pozdější vzpoury byly neutěšené životní podmínky, které byly důsledkem nedávno ukončené občanské války. Toho také Lenin využil a povstání označil za „bílé spiknutí“. Vzpouru nakonec potlačily elitní jednotky pod vedením Michaila Tuchačevského. Boje si vyžádaly tisíce obětí, více než tisíc povstalců bylo také popraveno.
mezi vojáky byl KONĚV jako střelec odsouzených.

0 hlasů

nacista podle jméno-tu truhlíku německý:
řed 95 lety, 2. března 1921, vypuklo v Kronštadtu povstání 16 tisíc námořníků proti bolševikům. Bouřili se proti hospodářské bídě a nadvládě sovětů, kteří nikoho nezastupují, a žádali také svobodu tisku a shromažďování, svobodné odbory a propuštění politických vězňů. Na přímý příkaz bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina však byla vzpoura baltského přístavu krvavě potlačena. Lenin tak dal všem váhavým pádnou odpověď na pochybnosti o povaze svého režimu.

Povstání v přístavu bylo posledním velkým protikomunistickým protestem. Vedlo také k likvidaci zbytků ostatních politických stran i rozbití opozice uvnitř komunistické strany. Na následném sjezdu komunistů v březnu 1921 vytyčil Lenin potřebu monolitní strany, ve které se jakékoli úchylkářství rovnalo zločinu na úrovni kontrarevoluce.

Pevnost Kronštadt, kterou dal postavit car Petr I. v roce 1704, leží nedaleko Petrohradu na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. Během bolševické revoluce v roce 1917 byla oporou bolševiků. Jedním z hlavních důvodů pozdější vzpoury byly neutěšené životní podmínky, které byly důsledkem nedávno ukončené občanské války. Toho také Lenin využil a povstání označil za „bílé spiknutí“. Vzpouru nakonec potlačily elitní jednotky pod vedením Michaila Tuchačevského. Boje si vyžádaly tisíce obětí, více než tisíc povstalců bylo také popraveno.
mezi vojáky byl KONĚV jako střelec odsouzených.

0 hlasů

Váš dědek jim donášel taky a co jako? Vy snad donášíte taky? Podle té vaší jeblé rétoriky: "vina do třetího kolena" jste typický německý nácek. Váš praprapra...dědek sou*ožil mamutí mládě, vy to děláte taky? Máte v té palici opravdu tak vygumováno?

1 hlas

vy zase kradete,ne,ajnstajn?

0 hlasů

V Rusku je pravda považována za nacismus. Jsou úplně vypatlaní.

4 hlasy

Která pravda? Myslíte soustavné české lži o vlastní historii?

2 hlasy

což teprve ty polopravdy a lží o historii semitů židů, horor.chá,chá,chá.šalóm.

0 hlasů

Pravda je místu a času příslušná, takže si jděte honit triko do východního zahraničí, kde jste nepochybně doma.

1 hlas

No toto jste vypotil odkud? :-D

0 hlasů

Potit netřeba. Příchylnost k Rusku z vašich textů čouhá, jak Vidlákovi sláma z bot. Vedete manipulativní lhavé kecy o Českém národě - co jste, víte jen Vy sám.

0 hlasů

M. Mjachkov není daleko od reality.

1 hlas

svinka ruská za 500 rublíků se bojí být čechem a čichá k teroru rusů KAČ KAČ KAČ

1 hlas

svinka ruská za 500 rublíků se bojí být čechem a čichá k teroru rusů KAČ KAČ KAČ

1 hlas

svinka ruská za 500 rublíků se bojí být čechem a čichá k teroru rusů KAČ KAČ KAČ

0 hlasů

"Dodal, že na svém postu by nicméně nejspíš byl starosta Kolář."

pravda pravdouci. dedek udavac gestapa, otec bolsevicky papalas a synacek top09.
nejvetsi spodina :-)))))

4 hlasy

Další nácek! Hei* Hitle*, genosse! Celou jejich rodinu do plynu, ne? Prdlačky že vaši dědci, vy sami jste stejné bestie jako oni.

1 hlas

s váma je sranda,hemenex.chá,chá,chá.šalóm.

0 hlasů

Zdravím a doplňuji : Kolářův děda byl přímo gestapák, ne pouze kolaborant.

5 hlasů

No určitě. Nějakej rusáček si myslí, že u nás je nositelem příjmení Kolář jen jedna rodina a z této vysoce postavené a nedotknutelné myšlenkové konstrukce, kterou by jistě podpořila Ruská vojensko-historická společnost v čele s moudrým, (možná že vystudoval i Institut decimalnyj, to je jak se váží s váhou decimálkou) Michail Mjachkov. Takhle si těch pár rublů neviděláte.

2 hlasy

Ty utíkej zpátky o ožralovi Junckerovi pro notičky a pro eura, vlastizrádná vítačská sv.iňo.

0 hlasů

na bourání pomníků,přejmenování ulic.mostů,náměstí,letišť ,pomníků a překrucování dějin to jsme vždy uměli,vždyť v čssr bylo nejvíce členů ksčs na obyvatele,bylo to 1,5 milionů,kde pak jsou?většina převlíkla kabáty hned po roce 89,to samé to bylo po roce 45,dějiny se opakují a jsou to stále ty samé rodiny

6 hlasů

tak, tak.jen se podívejte třeba na takového bureša.po většině semiti židi.bojovali už za němčinu na ferdinandově university, od Čechů za to dostali do nosu, listopad '34, zakládali sudeťákům politické strany, soudruh bruno kafka&spol..potom jim za okupace asi i donášeli, dobře se domluvili.a po válce vlítli ke komoušům.

0 hlasů

Kdyby jen to, bylo by to zlaté. My jsme takoví ubožáčkové trpící... všichni nám jen ubližují, my nic dělat nemůžeme...

1 hlas