Dneškem nabývají účinnosti novely, které redukují počet typů českých věznic pouze na věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Do ostrahy budou nově spadat i dosavadní vězni, které soudy poslaly do věznic s dohledem nebo dozorem. Ve věznicích s ostrahou však vzniknou oddělení odstupňovaná podle bezpečnostních rizik spojených s jednotlivými vězni. O zařazení odsouzených do oddělení bude rozhodovat Vězeňská služba.
Odborná komise složená z vedoucího oddělení výkonu trestu, psychologa či vychovatele bude v nástupních věznicích vyhodnocovat vnější a vnitřní rizika vězně. Vnější zahrnuje míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost, a to s ohledem na druh jeho trestné činnosti, délku uloženého trestu a případnou recidivu. Vnitřní riziko vyjadřuje možné ohrožení bezpečnosti při uvěznění, přičemž se zohledňuje například hrozba útěku nebo to, jak se odsouzený choval při předchozím pobytu za mřížemi.
O umístění do jednoho ze tří typů oddělení následně rozhodne ředitel nástupní věznice. Vězeň poslaný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení se bude moci bránit podáním stížnosti k příslušnému okresnímu soudu.
Do konkrétní věznice pak vězně umístí generální ředitelství Vězeňské služby s přihlédnutím k aktuální zaplněnosti jednotlivých zařízení a k programům zacházení s vězni, které jsou v daném místě k dispozici.
