Nejvyšší památkové ochrany státu bude požívat dalších 38 objektů, staveb či věcí. Návrh ministerstva kultury na jejich prohlášení za národní kulturní památku schválila vláda. Seznam památek se rozšíří od 1. července a celkem na něm bude 274 položek.
Mezi nově prohlášenými 33 nemovitými a pěti movitými památkami jsou třeba Plečnikův kostel v Praze na Vinohradech, kubistický dům U Černé Matky Boží, brněnský hotel Avion, vila Primavesi v Olomouci i technické stavby. Z movitých památek bude nejvyšší ochranu státu požívat zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky nebo železniční motorový vůz Slovenská strela z roku 1936.
ČTĚTE TAKÉ: Seznam návrhů na nové národní kulturní památky
Památek se zimním provozem přibývá
Prohlásit objekt či předmět za kulturní památku má v kompetenci sám úřad, národní kulturní památky pak prohlašuje vláda. Vedle historických staveb se mezi tyto památky v posledních letech prosazují i stavby novější, průmyslové a technické či stavby lidové architektury. V Česku je více než 40 tisíc nemovitých a téměř 50 tisíc movitých kulturních památek.
Prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie, deklaruje se jejich mimořádný kulturní význam. Současný návrh je zaměřen na památky od architektury 19. a 20. století přes umělecká díla a technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byli mezi národními kulturními památkami zastoupeni všichni nejvýznamnější představitelé jednotlivých skupin a typů.
Statut nejvyšší památkové ochrany, znamená například to, že v případě rekonstrukce stavby je třeba daleko více dbát na zachování její autenticity. To se bude aktuálně týkat třeba dlouho připravované restaurace brněnské vily Tugendhat či taktéž v Brně se nacházejícího funkcionalistického hotelu Avion. Za špatnou péči mohou vlastníci kulturních památek dostat pokutu až dva miliony korun, vlastníci těch národních až čtyři miliony.
Foto: ČTK, profimedia.cz
