Rozryté louky, zválená pole, poškozené zahrady nebo dokonce zničená tráva na fotbalovém a golfovém hřišti. Přemnožená divoká prasata dělají problémy napříč celou republikou. Myslivci jsou bezradní a zemědělci naštvaně sčítají škody. Jen v Plzeňském kraji vloni napáchala černá zvěř škody za deset milionů korun a ani letos to zatím na žádné lepší vyhlídky nevypadá.
Ročně na Rokycansku myslivci střelí okolo dvou tisíc divokých prasat. Podle poškozených zemědělců to ale nestačí. "Sedíme na posedu, koukáme a spočítáme jich kolem sedmdesáti. A co máme dělat, když vám přes pole přejde naráz sedmdesát prasat tam a zpátky?" zoufá si zemědělec Jaroslav Nekola, který ročně přichází odhadem o 60 až 80 tisíc korun. " Divočáci mi rozryli louku, zhruba hektar na 2,5 hektarové louce převrátili úplně na ruby," dodává pro TV Barrandov.
Právě soukromník Nekola likviduje škody na svých polích a loukách pravidelně. Stejné problémy mají stovky zemědělců, a tak jdou škody jen v Plzeňském kraji do milionů korun. Důležitá je hlavně spolupráce myslivců, lesníků a správců honiteb.
"Na Rokycansku bylo několik jednání, kde se tento ožehavý problém, který netrápí samozřejmě jenom Rokycansko, snaží řešit," řekl Pavel Moulis, vedoucí rokycanských ochránců přírody.
Přemnožená prasata se totiž stále více zdržují na polích než v lese a plašící prostředky přestávají fungovat.
"Samozřejmě nedělají škodu jenom tím, že sežerou to obilí, ale hlavně se bachyně válí v obilí, aby se selátka, která mají třeba jedno dvě kila, dostala k těm klasům," vysvětluje Moulis.
Divoká prasata rozhodně netrápí jen zemědělce. Na jejich řádění doplatili i některé sportovní kluby. Například ve Lhotce pod Radčem rozryla prasata celé fotbalové hřiště. "Zvířata úplně ztrácejí svou přirozenou plachost a dostávají se stále častěji i do blízkosti lidských obydlí," vysvětluje myslivec Josef Wohlmuth. "Víme, že už i v odpoledních hodinách navštěvují divočáci hojně pole, což dříve nebývalo. Tak jedno prase zničí louku v několika desítkách metrů čtverečních za jednu noc."
Bezmocní zemědělci tak vidí jako jediné řešení zřízení obor a ohrad, kde by divočáci žili uzavřeně.
