Smutné výročí
V chrámu svatého Víta se konala mše za kardinála Tomáška

V pražském chrámu svatého Víta se konala vzpomínková mše za kardinála Františka Tomáška. Nyní je to 25 let od Tomáškova úmrtí. Zhruba hodinu a půl dlouhou mši sloužil kardinál Dominik Duka. Tomášek se už za svého života stal symbolem boje za nejen náboženskou svobodu své země.

Duka při mši připomněl mimo jiné právě zásluhy kardinála Tomáška o svobodu v zemi. Život a dílo zesnulého kardinála by podle něj nemělo být zapomenuto a lidé by se o ně měli zajímat. "Chybí ale velký a kritický životopis této osobnosti našeho národa," řekl. Rovněž připomněl nástrahy normalizace, s kterými se musel Tomášek v 70. letech minulého století vyrovnat.

Ve své řeči zmínil i Tomáškova předchůdce Josefa Berana, který vyzval před více než 60 lety kněží, aby neslibovali věrnost KSČ. Také promluvil o nedávno zemřelém bývalém německém kancléři Helmutu Kohlovi, který vyzval své ministry, aby při cestě do socialistického Československa nenavštívili jako prvního tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka, ale právě kardinála Tomáška.

Při mši Duka upozornil na dvě nebezpečenství současnosti. Jako první uvedl individuální sobectví. Druhým pak podle něj je národní sobectví. Na závěr obřadu prosil o spravedlnost pro Ukrajinu nebo území ovládaná takzvaným Islámským státem. Také vyzval k prohloubení vztahů mezi rodiči a dětmi a na politiky apeloval, aby se před letošními volbami nesnižovali k útokům na církev.

František Tomášek se narodil 30. června 1899 ve Studénce u Nového Jičína. Vystudoval gymnázium v Olomouci a v roce 1918 vstoupil do arcibiskupského semináře v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1922. Působil na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci až do 17. listopadu 1938, kdy nacisté zastavili činnost vysokých škol. Vrátil se po válce.

Součást podzemní církve

V roce 1949 byl tajně vysvěcen na biskupa a stal se součástí podzemní církve. V roce 1951 byl zatčen a bez soudu poslán do internačního pracovního tábora v Želivě. Z internace byl propuštěn v roce 1954 a nastoupil jako administrátor v Moravské Huzové, kde strávil 11 let.

V roce 1965 ho jmenoval papež Pavel VI. apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze. Řídil ji v letech 1965 až 1991. Od roku 1974 zůstal po léta jediným veřejně působícím biskupem v Čechách a do roku 1987 i na Moravě. Kardinálem a arcibiskupem pražským a primasem českým ho papež Pavel VI. veřejně jmenoval v roce 1977.

Po odchodu z aktivní služby v březnu 1991 žil kardinál v ústraní Arcibiskupského paláce v Praze až do 4. srpna 1992, kdy v 93 letech zemřel na srdeční selhání komplikované zánětem plic. Pohřben byl v arcibiskupské hrobce v pražské katedrále.