Památky na atentát
V domě výsadkáře Kubiše se našly dopisy a části uniforem

Při rekonstrukci rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích našli pracovníci jeho dopisy, části vojenského stejnokroje i fotografie jeho přátel. Podle Vojenského historického ústavu jde o unikátní předměty. Kubiš se v roce 1942 spolu s Jozefem Gabčíkem zúčastnil atentátu na Reinharda Heydricha - nejmocnějšího muže protektorátu Čechy a Morava.

Pracovníci na vzácné materiály narazili při opravě schodiště vedoucího na půdu Kubišova rodného domu v době, kdy už podle starostky Dolních Vilémovic téměř nedoufali, že něco podobného najdou. Pak se ale dohodli, že vymění jeden ztrouchnivělý nášlap na schodech, i když to původně nezamýšleli. "V momentě, kdy se odkryl ten nášlap, tak pod ním v podstatě na volno ležely tyto věci přikryté lehkou vrstvou hlíny a zrní a toho, co se tam za těch sedmdesát let nadupalo," uvedla k nálezu starostka obce na Třebíčsku Jitka Boučková. "Je úplně zázrak, že se to v takovémhle stavu objevilo."

Za nejatraktivnější část tohoto "pokladu" ukrytého pravděpodobně v době, kdy se Kubiš již nacházel v protektorátu, považují odborníci kusy jeho stejnokroje a vojenské výzbroje, z nichž se zachovaly například výložky, knoflíky z uniformy, odznak z čepice, bodák na zbraň nebo nábojnice. Vzácné jsou podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka především proto, že předměty z období Kubišovy prvorepublikové činnosti se ve sbírkách dosud nenalézaly.

Vedle vojenských předmětů se našly také oficiální dokumenty, včetně Kubišova vysvědčení, domovského listu, legitimace sociálního pojištění nebo potvrzení o propuštění z činné služby, ale i na dvě desítky často velmi osobních pohlednic a dopisů. Jsou mezi nimi přání ke svátku, Velikonocům, ale i vzkazy od jemu blízkých žen a rodiny.

V jednom takovém od sestry Františky a bratra Rudolfa ze 4. února 1937 stojí: "Milý bratře, přijmi ode mě a od Lídy srdečný pozdrav a vzpomínku na tebe. Lída děkuje za pozdrav a posílá ho i tobě. Jak se máš? My dobře. Už jsme byli na dvou plesech, sociálním a policejním, a ještě chceme jít na maškarní. Peněz se nám už nedostává, moc flámujeme. S pozdravem Fanda."

Poslední částí objevu jsou asi tři desítky fotografií, na nichž jsou vyobrazeni Kubišovi přátelé z armády z let 1937 a 1938. Některé z těchto vyšisovaných a někdy i okousaných fotografií jsou viditelně ostřižené. Odborníci proto nevylučují, že na nich mohl být i sám Kubiš. Možná jej z nich však někdo vystřihl v období protektorátu, kdy podobné snímky pro něj mohly představovat vážné nebezpečí.

Kubišův rodný dům získaly Dolní Vilémovice asi před třemi lety darem a rozhodly se v něm svému nejslavnějšímu rodákovi udělat muzeum. Rekonstrukce objektu, na niž ve veřejné sbírce zatím nashromáždily kolem dvou milionů korun, je již téměř dokončena. V pátek k ní dalšími 27 330 korunami přispěla 4. brigáda rychlého nasazení, v níž jsou vojáci působící zejména v Afghánistánu a Mali. Podle jejího velitele si vojáci Kubišova činu velmi váží a staví na něm své tradice a svou práci.

Kubiš se spolu s Gabčíkem zapsal do historie 27. května 1942, kdy uskutečnil atentát na Heydricha, který mu o několik dní později podlehl. Šlo o největší protinacistický čin odboje v Evropě. Oba výsadkáři se posléze přes tři týdny skrývali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, než byli zrazeni. Po těžkém boji zahynuli spolu s dalšími pěti parašutisty 18. června.

Následky atentátu neslo také civilní obyvatelstvo. Okamžitě po útoku bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.