Průzkum
V EU neexistuje jediná bezkorupční zóna. Česko na špici

Tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie jsou přesvědčeny, že korupce je v jejich zemi rozšířený problém, a více než polovina si myslí, že se situace v posledních třech letech zhoršila. Podobný názor dávají najevo i evropské firmy, plyne z průzkumu Eurobarometru, který zveřejnila Evropská komise v souvislosti se svou první zprávou o stavu korupce v členských zemích unie.

Česko, kde o korupci jako velmi rozšířené mluvilo 95 procent respondentů, je v pětici států EU, kde je takový názor nejčastější. Pro 71 procent českých firem je korupce překážkou pro podnikání.

"Míra korupce se liší, ale tento problém ovlivňuje všechny členské státy. Neexistují bezkorupční zóny," poznamenala na tiskové konferenci v Bruselu eurokomisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströvá. Zdůraznila však také, že komise ve zprávě nedělala žebříček zemí podle úrovně korupce v nich.

O tom, že je korupce v jejich zemi výrazná, jsou nejčastěji přesvědčeni Řekové, kladně na tuto otázku odpovědělo 99 procent z nich. V Itálii to bylo 97 procent respondentů. Stejné procento lidí jako v ČR, tedy 95 procent, mělo tento názor ve Španělsku a Litvě. Přesné procento lidí, kteří jsou přesvědčeni o rozšíření korupce v jejich zemi, je na celounijní úrovni 76 procent.

Přímou osobní zkušenost s korupcí, tedy účast na takovém chování či možnost vydat o něm svědectví, však uvádí jen osm procent dotázaných. A z těchto osmi procent jen 12 procent v průzkumu uvedlo, že případ skutečně ohlásilo. Nejčastěji lidé o osobní zkušenosti s korupčním jednáním hovořili v Litvě (25 procent), na Slovensku (21 procent) a v Polsku (16 procent), nejméně ve Finsku a v Dánsku (po třech procentech).

Země na severu Evropy jsou jediné unijní státy, kde většina pokládá korupci za výjimečný jev. V Dánsku to uvedlo 75 procent, ve Finsku 64 procent a ve Švédsku 54 procent respondentů průzkumu Eurobarometr.

Česko je na horních příčkách tabulky také u otázky, zda se korupce v zemi v posledních třech letech zhoršila. Myslí si to 76 procent dotázaných českých občanů. Od roku 2010 do loňska přitom v ČR vládla vláda, která se profilovala jako protikorupčně zaměřený kabinet. Stejné procento platí pro Slovinsko, ve Španělsku takto odpovědělo 77 procent respondentů. V Itálii kývlo 74 procent dotázaných, v Portugalsku 72 procent.

Podobný názor jako občané vyjadřovaly v průzkumu také evropské firmy. O korupci jako rozšířené hovoří 75 procent z nich. V Řecku je to opět 99 procent, ve Španělsku a Itálii shodně 97 procent, v ČR a Slovinsku po 94 procentech a na Slovensku 92 procent. Nad 90 procent se dostalo ještě Maďarsko, Rumunsko, Portugalsko a Chorvatsko.

Jako problém vlastní pro podnikání uvedlo korupci 43 procent evropských firem, nejčastěji (71 procent) v České republice, následované Portugalskem (68 procent), Řeckem a Slovenskem (po 66 procentech).

Nejčastěji o korupci mluví představitelé stavebních firem, 79 procent z nich. Nejméně, "jen" v 62 procentech, ji zmiňují telekomunikační a informační společnosti.

Skoro polovina (47 procent) firem v EU míní, že jedinou cestou, jak uspět v podnikání v jejich zemi, jsou správné politické konexe. Nejčastější korupční praktikou uváděnou v průzkumu bylo prosazování vlastní rodiny v podnikání či v politických institucích (43 procent), následované daňovými podvody a neplacením daně z přidané hodnoty (42 procent). Třetina firem, přesně 32 procent, které se ucházely o veřejné zakázky, uvedlo, že kontrakt nedostaly kvůli korupci.

Přes polovinu dotazovaných společností to uvedlo v Bulharsku (58 procent), na Slovensku (57 procent), na Kypru (55 procent) a v Česku (51 procent).