Ceremoniál v Praze
V katedrále sv. Víta bylo blahořečeno 14 františkánů

V pražské katedrále sv. Víta bylo v sobotu blahořečeno 14 františkánů, které v 17. století zabil rozlícený dav. Ceremoniál byl spojen se mší, kterou vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Jde o první beatifikaci v pražské arcidiecézi, uvedla katolická církev. Podle kardinála Dominika Duky vzešla dávná tragická událost z mravní krize celé Evropy, tudíž je varováním pro dnešek.

"Znesvěcení posvátného místa a zabití čtrnácti (Bohu) zasvěcených osob tragicky kontrastuje s jejich dobrým životem. Blahoslavení mučedníci nechovali nenávist, ale modlili se, pracovali a konali dobro," řekl lidem shromážděným v chrámu kardinál Amato.

Při obřadu byl odhalen beatifikační obraz od jednoho z nejznámějších současných malířů Tomáše Císařovského. Františkáni jsou na něm vyobrazeni na žlutooranžovém pozadí společně a s úzkostí v obličejích v momentu ohrožení, kolem nich poletují černí ptáci.

"Pokusil jsem se do toho obrazu dát dost velkou emoční investici," řekl Císařovský, který obřadu přihlížel. "Pro mě to je neuvěřitelná událost, protože dneškem pro mne končí asi tříměsíční intenzivní práce na obraze, kdy skutečně jsem neměl prostor, čas ani myšlenky se zabývat ničím jiným. Dnes to slavnostně odkládám ze své mysli," uvedl. "Jak ten obraz rostl, zároveň se přede mnou otevíral konkrétní příběh," dodal.

Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.

Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli naštvaní Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli. Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou, snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu.

Pražský kardinál Duka uvedl, že sobotní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů. "Ale daleko více proto, že jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešla z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek," prohlásil Duka.