Více než čtyřicet tisíc státních zaměstnanců má do tří let odejít. Stát by tak měl ušetřit sto dvaadvacet miliard korun. Přestože vicepremiér Martin Bursík přišel s prohlášením, že vláda nehodlá propouštět například učitele, odboráři jsou nespokojení. Do budoucna nevyloučili uspořádání protestů. Podle předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Aleny Vondrové už nyní pracují některé státní instituce s minimálním počtem lidí.
Pokud nebude vláda akceptovat vaše požadavky, mohou přijít odborářské protesty v ulicích?
To by se muselo zvážit. Doufám, že si vláda nebude pod sebou podřezávat větev a přihlédne k našim požadavkům. Rozeslala jsem ministrům své písemné stanovisko a věřím, že budeme ještě jednat.
Máte výhrady k propouštění i poté, co se nedotknou podle vicepremiéra Bursíka citlivého resortu školství?
Já nevím, o čem mluvil pan Bursík. Já jsem se v písemné zprávě oficiálně vyjádřila k návrhu vlády, která předpokládala snižování o tři procenta ve všech organizačních složkách státu a ve všech státních příspěvkových organizacích. Dokud mi nepředloží ministerstvo financí jiný návrh, musím trvat na tom stanovisku, které je zveřejněno. Zajímalo by mě, jak pan Bursík bude reagovat na propuštění ve svém resortu, kde jsou organizace, v nichž nelze stav snížit.
O které jde?
Je to například Český hydrometeorologický ústav či Česká inspekce životního prostředí. To je dozorový orgán. Je navíc už nyní kritizován, že nestíhá své úkoly. Není divu, protože není dostatečně personálně vybaven.
Takže podle vás není reálné snižovat počet státních úředníků o tři procenta ročně?
I když vláda řekne, že nebude snižovat počty učitelů, když vyloučí policii, hasiče a vězeňskou službu, i tak musí platit, že se ke každé organizaci musí přistupovat individuálně. Není možné všude plošně snížit stav o tři procenta. Taková přezaměstnanost tady není. Od roku 2003 do roku 2007 klesl počet už o asi 22 tisíc lidí.
Vaše verze zní tedy: definitivně žádné propouštění?
To by bylo zjednodušené tvrzení. Nejsme proti optimalizaci počtu zaměstnanců, ale musí být splněny určité podmínky, jejichž základem je individuální přístup ke každé organizaci. Je zřejmé, že cíl, který si vytyčil ministr financí, není reálný. Vláda musí najít politickou odvahu a přiznat, že když politici koncipovali koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády, nebyly jim známy všechny informace.
Ve zprávě k propouštění jste uvedla, že počet míst financovaných přímo ze státního rozpočtu se blíží provoznímu minimu. Co to v praxi znamená?
Že některé služby nebude stát ve stávajícím rozsahu po necitlivém propouštění moci zajišťovat. Provozní minimum znamená, že mám zajištěny činnosti, mám zajištěnu zastupitelnost, když je někdo třeba nemocný. Když jsem pod úrovní, nejsem schopna to zajišťovat.
Kde by měl tedy podle vás stát šetřit?
Měl by šetřit v těch oblastech, kde se nechová racionálně. Mám na mysli zajišťování některých dodavatelských služeb, kde je značná část smluv pro stát nevýhodná. O tom jsem přesvědčena. Ve svém důsledku každá soukromá firma, která pro stát něco dělá, musí tvořit zisk. A marže se pohybují až do výše 23 procent. Vláda by se měla také podívat na celou výdajovou část rozpočtu, zejména na takzvané neinvestiční výdaje.
Foto: Robert Sedmík, archiv
