V Paprsku dál pracuje s dětmi Hana Bašová alias Nenci

Hana Bašová alias teta Nenci, jedna ze tří pracovnic dětského centra Paprsek, které jsou významnými aktérkami případu trýzněného Ondřeje z Kuřimi a jeho zřejmě imaginární nevlastní sestry Aničky, pracuje v tomto mimoškolním zařízení dál. Ředitel Domu dětí a mládeže Junior, Karel Kincl, za ni totiž nemá náhradu.

Dalšími ženami zapletenými do případu jsou Kateřina Mauerová a Barbora Škrlová.  První z nich dětské centrum Paprsek v Brně vedla, druhá učila hudební výchovu.

Paprsek je jednou z pěti poboček Domu dětí a mládeže Junior a role tří žen v případu lze popsat ještě takto: Kateřina Mauerová, která věděla o týrání Ondřeje, syna své sestry Kláry, je nyní ve vazbě. Barbora Škrlová dost možná toužila stát se dítětem, tak pro ni Kateřina zřejmě vymyslela identitu Aničky. Policie po ní marně pátrá. Hana Bašová podle výpovědi Ondřeje také věděla, že je zavírán do komory, a to i v Paprsku. Mohla by patřit mezi další obviněné.

Trojici doplňuje ještě nová postava kuřimské kauzy Zuzana Skálová, manželka herce brněnského Městského divadla Viktora Skály. Spekuluje se, že Skálovi při osvojovacím řízení u soudu, ve kterém Klára Mauerová žádala o svěření Aničky do péče, „zapůjčili“ vlastní dceru. Třináctiletou Aničku by dokázala sehrát přesvědčivěji než dvaatřicetiletá Škrlová a také podle jedné z verzí místo ní odevzdala vzorky DNA.

Ředitel Junioru Karel Kincl, který po Kateřině Mauerové osobně převzal řízení Paprsku, zatím Hanu Bašovou nutně potřebuje. „Neměl jsem místo ní náhradu. Pokud jsme chtěli zajistit činnost, bylo to jediné možné řešení,“ říká ředitel Kincl. Bašová povede dětské kroužky do konce května, pak se Paprsek do srpna, kdy začnou takzvané příměstské tábory, zavře. To už Bašovou nahradí jiná zaměstnankyně. „V Paprsku jsem každý den dopoledne i odpoledne. I kdybych jí dal výpověď v polovině května, kdy se kauza objevila, tak je lhůta podle zákoníku práce15 dnů,“ vysvětluje Kincl. „Je to na moji odpovědnost.“

Kateřina Mauerová je ve vazbě a – policejní terminologií řečeno – v Paprsku je postavena mimo službu. Škrlová dala výpověď už na konci dubna, Skálová pomáhala s dětmi tento týden naposledy. Příběh týraného Ondřeje protíná ještě na jednom místě – ve škole. Ondřeje doma učila Kateřina, ale na přezkoušení chodil do školy, kde Skálová pracovala jako družinářka.

Děti zůstaly

Paprsek v brněnském Komárově prezentuje sám sebe jako místo, kde znají recept na to, jak smysluplně trávit volný čas. Jazykové, hudební nebo výtvarné kroužky, různé kurzy navštěvuje 350 dětí a dospělých. Organizují tu také letní tábory. „Tak jako slunce rozlévá svou záři do mnoha a mnoha paprsků, i naše činnost je mnohostranná,“ zní lákavý popis na webových stránkách.

Nyní by se mohlo zdát, že se Paprsek stane nechvalně proslulým místem, odkud rodiče se svými dětmi okamžitě zmizí. Kauza však dětskému centru vaz nezlomí, kroužky pojedou dál. „Nemůžu říci, že by rodiče odhlašovali děti z kroužků. Ale znovu potvrdit jméno bude těžké,“ připouští ředitel Junioru Karel Kincl.

Divné místo? Ne, nikdo si nestěžoval

Zřizovatelem Junioru je Jihomoravský kraj, který na jeho provoz přispívá nemalou částkou. Například pro letošek mají v Junioru slíbeno 662 tisíc z krajského rozpočtu. „Pro doplnění je třeba říci, že se jedná pouze o příspěvek, většinu prostředků na provoz kryjí domy dětí a mládeže ze své vlastní činnosti, to jest z plateb rodičů dětí za nejrůznější kroužky, kurzy a aktivity,“ říká krajský radní Miloš Šifalda, který má na starosti školství a mládež.

Kraj své zařízení rušit nehodlá, ostatně Šifalda má na stole dopis od rodičů, kteří se bojí, aby Paprsek náhodou nepadl za oběť kuřimského případu. „I kdybych byl příznivcem razantního postupu, tak to není tak jednoduché. Nelze zrušit jenom pobočku, skončit by musel celý dům dětí Junior a to se mi zdá jako silné kafe. Vždyť Junior navštěvují tisíce dětí,“ dodává Šifalda.

Za deset let existence Paprsku si nikdo z jeho klientů na nic nestěžoval. Že se za jeho zdmi může dít něco divného, si nevšimla ani školní inspekce. Naposledy se ovšem pedagogickým sborem zaobírala v roce 1998. „Inspektor za několik hodin strávených ve školním zařízení nemusí v učiteli rozpoznat patologickou osobnost. To je odpovědnost ředitele, který ji musí sledovat pravidelně,“ říká Libuše Parmová, ředitelka jihomoravského inspektorátu.

Paprsek od té doby prodělal ještě dvě kontroly, v roce 2004 přijeli z inspekce, letos z kraje. Kontrolory však zajímalo pouze hospodaření. Žádné nesrovnalosti neobjevili.

Foto: ČTK