Počet covidem-19 nakažených bezdomovců v Praze v minulých týdnech vzrostl. Pro stonání osob bez domova proto v Praze nyní fungují už tři pobytová zařízení. Ta mají sloužit jako náhrada domácího prostředí zvláště pro lidi s mírnými příznaky nemoci, které není nutné hospitalizovat v nemocnici. Nadále fungují také humanitární hostely, sdělil ředitel Centra sociálních služeb Praha (CSSP) Martin Šimáček.
"Počty nemocných lidí bez domova do značné míry kopírují počty nemocných v celé populaci," uvedl Šimáček. V lednu a v únoru tak bylo nakažených bezdomovců a ohnisek, kde se mezi lidmi bez domova nemoc šířila, výrazně více než na podzim. Projevilo se to i na počtu bezdomovců umístěných do pražských sociálních pobytových zařízení, určených nakaženým covidem-19. Zatímco na podzim byla nakažených asi desítka, v poslední době počty oscilují okolo stovky.
Praha pro osoby, které by nemoc nebo karanténu musely přečkat na ulici, otevřela v listopadu 2020 zařízení na Vyšehradě. Umisťovali se tam mimo jiné ti, kteří chtěli přespat v noclehárnách nebo pobýt v denních centrech v hlavním městě, ale test u nich potvrdil onemocnění covid-19. Kvůli nárůstu počtu těchto osob se na přelomu února a března pro tento účel podle mluvčího CSSP Jiřího Wolfa otevřely také objekty v Psychiatrické léčebně v Bohnicích a v Praze 2. Kapacity těchto zařízení by se však měly od začátku dubna snižovat.
Lidé bez domova pobývají také v pěti humanitárních hostelech, které má Praha v pronájmu. Čtyři z nich město pronajalo na začátku pandemie a od té doby je obývá asi 200 lidí. Páté zařízení se až 70 lidem v nouzi s chatrným zdravím otevřelo v Holešovicích letos v únoru, kdy silně mrzlo.
Podmínkou ubytování v hostelech je spolupráce se sociálními pracovníky CSSP. Podle aktuálního usnesení pražských radních jsou hostely lidem bez domova k dispozici do června. Podle Šimáčka nyní sociální pracovníci hledají pro obyvatele hostelů alternativní ubytování. "Lidé bez domova v podstatě nemají šanci najít bydlení na volném trhu s byty. Jejich zabydlení je přitom důležité nejen pro ně samotné, ale také pro město jako takové," doplnil.
V Praze podle mluvčího Wolfa nyní žije na ulici zhruba 4000 lidí. Mnozí z nich využívají k noclehu sociální zařízení jako ubytovny a noclehárny, část lidí bez domova přespává ve svých vybudovaných přístřešcích nebo stanech umístěných zvláště v okrajových částech Prahy.
