V projednávání kauzy Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, bude Okresní soud Praha-východ pokračovat v červnu, kdy má v plánu začít vyslýchat svědky. V případu jsou obžalováni někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista Radek Holub a celník Pavel Šíma. Soud od pondělka, kdy hlavní líčení začalo, vyslechl obžalované, ve středu dokončil svou výpověď Gáborík. Vypovídal v neveřejném režimu, po jednání uvedl, že obžaloba je vykonstruovaná a nemá oporu v důkazech.
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle spisu od klientů společnost inkasovala peníze.
"Považuji výroky a obžalobu za konstrukci a údaje, které tam jsou, nemají opodstatnění ve vyšetřovacím spise. Já jsem se široce vyjádřil soudu k těmto skutkům. O důkazech mám velmi silné pochybnosti, nespatřuji je tam. Vzhledem k tomu, že jsem vypovídal bez účasti veřejnosti, nebudu se dále vyjadřovat k obžalobě ani k tomu, co jsem říkal a co jsem vysvětloval," řekl po jednání Gáborík. Důkazy jsou podle něj neúplné nebo vykonstruované a složené tak, aby mohla být napsána obžaloba.
Gáborík dodal, že jeho společnost měla legitimní obchodní vztahy, popřel, že by se dopustil nelegálního jednání. "Pracovali jsme v rámci obchodních svazků pro různé firmy a společnosti, v mezích zákona," uvedl. Činnost už Gáborík podle svých slov neprovozuje.
S obžalobou nesouhlasili i další stíhaní. Máchová v úterý uvedla, že obžaloba je postavená na dedukcích a spekulacích. Bradáčová ji viní mimo jiné z toho, že Gáboríkovi poskytla neveřejné dokumenty z trestní věci týkající se společnosti Knauf, což Máchová odmítla.
V dalších bodech obžaloby, kdy Máchová údajně Gáboríka informovala o úkonech v jiných trestních řízeních, například o tom, že v nich bude vyžadována právní pomoc nebo že bude k řízení přibrán znalec, obviněná nepopřela, že se s Gáboríkem o případech bavila, odmítla však, že by šlo o informace ze spisů nebo že by na jeho pokyn spisy lustrovala. Podle ní také nešlo o informace, které by mohly zmařit trestní řízení.
Máchová poukázala i na to, že od roku 2013 do roku 2016 na státním zastupitelství prováděla více než 600 lustrací různých spisů, žalobkyně podle ní ze záznamů přístupů vybrala jen některé a účelově je "napasovala" na skutky, které jsou uvedeny v obžalobě.
Šíma vypovídal v pondělí, vinu také odmítl. Uvedl, že Gáborík, který pracoval pro společnost Philip Morris, s celní správou spolupracoval a nashromáždil pro ni velké množství informací, z nichž bylo zrealizováno mnoho kauz. O tom, že Gáborík byl spolupracovníkem policie, hovořila u hlavního líčení i Máchová.
Holub a Zmrhal před soudem vypovídali stejně jako Gáborík bez účasti veřejnosti. Skupina čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.
Gáboríka, Šímu a Holuba policie obvinila v květnu 2016, Máchovou začali policisté stíhat o pět měsíců později. Zmrhal byl obviněn na konci roku 2018. Máchová, Šíma a Holub jsou postaveni mimo službu. Původně se kauzou zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byla právě kauza Bereta. Kvůli reformě od policie odešel. Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu.
