Zoologické zahrady kritizují rozhodnutí vlády, podle něhož se kvůli pandemii koronaviru mohou otevřít až 25. května. Zvláště pro malé zahrady to může mít fatální dopad. Jedenáct zoo dokonce vyzvalo kabinet, aby své nařízení změnil.
Zoo v Liberci, Zlíně, Dvoře Králové, Ostravě, Olomouci, Brně, Jihlavě, Vyškově, Hodoníně, Hluboké a v Děčíně tvrdí, že rozhodnutí vlády o opětovném otevření zahrad na konci května může způsobit rozsáhlé ekonomické, sociální a ochranářské škody.
"Finanční soběstačnost zoologických zahrad je, na rozdíl od řady jiných kulturně vzdělávacích organizací, padesát, často však i osmdesát procent. V celkovém součtu se tedy ztráty na tržbách v českých zoo pouze za březen a duben pohybují okolo jednoho sta milionů korun," sdělili ve společném prohlášení ředitelé jedenácti zoo.
Upozornili, že náklady na provoz lze redukovat jen minimálně. "Zaměstnanci se musí o zvířata starat a udržet tak chovy často kriticky ohrožených druhů, které se ocitají na prahu vyhubení a jejich přežití mnohdy závisí právě na chovech v lidské péči," zdůraznili ředitelé. Většina zoo jsou navíc příspěvkové organizace měst, případně krajů, a tudíž nemohou využít finanční pomoc na pokrytí ztrát za ušlé příjmy a na mzdy zaměstnanců, kterou stát nabízí.
Jako veřejný park
Podle ředitelů přitom na zoologické zahrady lze z epidemiologického hlediska nahlížet stejně jako na každý jiný, veřejně přístupný park, kde je pohyb osob umožněn bez omezení. Zoo navíc mohou počty návštěvníků snadno regulovat a zajistit kontrolu nad tím, aby se návštěvníci u expozic či na dětských hřištích neshlukovali.
Samozřejmostí by bylo dočasné uzavření vnitřních pavilonů a zamezení přímého kontaktu návštěvníků s chovateli a zaměstnanci pečujícími o zvířata. Občerstvení v areálech zoo je možno zajistit prostřednictvím automatů nebo přes výdejní okénka.
"Nepodceňujeme nebezpečnost současné koronavirové pandemie. Jsme zvyklí pracovat s epidemickými plány. Ve vedení většiny zahrad stojí lidé s biologickým vzděláním. Ale jsme si vědomi, že bez finanční pomoci ze strany vlády bude každý den státem nařízené uzávěry zoologických zahrad nad rámec nezbytností znamenat skokový nárůst rizika fatálních dopadů," uvedli ředitelé.
Podle nich by si každý zřizovatel zahrady měl sám rozhodnout o otevření areálu - za splnění všech bezpečnostních opatření. Ředitelé rovněž upozornili na odlišnou praxi v zahraničí. "Podle informací našich kolegů otevírají už od 3. května významné německé zoo, například Zoo Lipsko, Zoo Kolín nebo Zoo Drážďany," upozornili ředitelé.
Ohrožené malé zahrady
O svůj další osud má obavu rovněž malý Zoopark Zájezd u Kladna. "Jestli přijdeme o květen, bude to hodně špatné," konstatoval Jiří Marek, zakladatel a ředitel tamní rodinné zoologické zahrady. Tvrdí, že v jeho zoo se lidé rozhodně netísní, takže riziko přenosu nákazy je minimální.
"Návštěvníci si pochvalují klidné prostředí, kde se na zvířata nejste nuceni dívat skrz davy. I tak ale zoo nemůže být rizikovější než hypermarket nebo farmářský trh. Lidé jsou zde na čerstvém vzduchu, a navíc by nebyl žádný problém omezit počet návštěvníků," dodal Marek. Podle něj jsou mnohé zahrady naprosto závislé na vstupném a další ztráta pro ně může být otázkou přežití.
Vedle toho i malé zahrady napomáhají k záchraně vzácných druhů. V Zooparku Zájezd, který má návštěvnost 45 tisíc lidí za rok, je k vidění například největší veřejná kolekce chameleonů na světě.
"Nedávno se nám narodila mláďata vzácného chameleona límcového, který je dalším ze zhruba padesáti odchovaných druhů. Takové věci nyní možná už nebudou možné, jestli budeme muset provoz zoo výrazně omezit, nebo třeba i úplně zrušit," poznamenal Marek.
Tamnímu zooparku, ale i dalším zahradám pomáhá veřejnost finančními dary nebo adopcí zvířat. Například pražské zoo za pouhých šest dní přispěli příznivci na chov zvířat částkou převyšující 700 tisíc korun.
