Původně to mělo být vesměs veselé povídání o vydře, medvědech a dalších populárních zvířatech z jeho večerníčků. A také o tom, jaké byly jeho první měsíce v Senátu. Jenže místo toho se rozhovor s dokumentaristou a senátorem Václavem Chaloupkem zvrtnul. Stala se z něj místy až mrazivá zpověď o jeho spolupráci s StB a o synovi, jenž si v base odpykává tříletý trest za loupežné přepadení.
Máte za sebou jedenáct úspěšných večerníčků o zvířatech. Berete si s sebou kameru i do Senátu? Že byste po Vydrýskovi natočil Senátorka?
Zatím ne. Ale když jsem nastoupil a představoval se v Senátu na vrátnici, všichni se mě ptali, zda neudělám nějaký večerníček ze Senátu. Přišlo mi to legrační, ale pak jsem zjistil, že mají v Senátu pávy, a viděl, jak tam létají k rybníčku kachny. Říkám si, že to zase tak blbý nápad není. Přímo by se nabízelo udělat to třeba jako bajky. Docela vážně o tom přemýšlím.
Fakt?
No, krásné prostředí zahrady okolo Valdštejnského paláce, zahrady pod Pražským hradem, Jelení příkop, břeh Vltavy, Petřín, to si o to úplně říká. Jen by to chtělo najít nějaký spojovací článek. Třeba večerníček O jezevci z Jeleního příkopu by mohl být docela hezký. Žijí tam i lišky, hnízdí hrdličky. V Praze jsou i kuny, potkani...
Do Senátu ale chodíte především pracovat. Jaký máte z "vysoké" politiky po těch pár měsících dojem?
Nedovedl jsem si to představit, protože jsem se zvolením příliš nepočítal. Ale přiznám se, že se mi tam líbí.
Co se vám na tom líbí?
To prostředí. A ten kontrast, když přijdete z lesa do města, navíc do nejkrásnější části Prahy. Kancelář mám v Kolovratském paláci, a když se podívám z okna, vidím terasy, Pražský hrad. No, a také vidím, že většina lidí v Senátu je do práce zapálená. Jsou tam zajímaví lidé. Lékaři, učitelé, starostové... Třeba do sněmovny bych nikdy nešel.
