Dva dny po svém vystoupení na Národní třídě Václav Havel promluvil k zaplněnému náměstí v Brně. Předtím ještě v divadle Husa na provázku vymýšlel, jak pomoci bezradné české společnosti.
Bývalý prezident Václav Havel ve čtvrtek odpoledne debatoval v brněnském divadle Husa na provázku o tom, jaké potřebuje česká společnost vize. Divadlo tím zakončilo diskusní cyklus zvaný Kabinet Havel, jenž byl součástí projektu Úsvit v Čechách. Šéf divadla, režisér Vladimír Morávek požádal sto osobností o odpověď na otázku, v co dvacet let po listopadové revoluci věřit a jakou dnes máme naději. Devadesát dva jich odpovědělo a jejich závěry si spolu s Havlem v sále divadla vyslechli i diváci.
"Výpovědi vyzvaných se shodují v tom, že se cosi musí stát ve sféře ducha, ve sféře mravní. Mravní řád musí mít své metafyzické zakotvení. Žijeme v první ateistické společnosti, chybí nám povědomí věčnosti, povědomí nekonečna," reagoval Václav Havel na přečtené odpovědi. Výpovědi o marnosti a rozčarování z vývoje společnosti jej nepřekvapily, podobné stesky teď slýchá častěji: "Už týden chodím z jednoho prostředí do druhého a všude je voláno po výhledu."
Vize versus situace
Debata v divadle se časem zúžila na souboj myšlenek Václava Havla s filozofem Václavem Bělohradským. Ten jakékoliv vize, podle nichž by se měla společnost ubírat, odmítá.
"Hledání vizí je cesta do pekel. Člověk nežije podle vizí, ale podle toho, jak se zorientuje v určité situaci. Mravnost, to jsou příklady lidí, kteří příkladně vyřešili nějakou situaci," řekl Bělohradský a jako příklad uvedl Václava Havla. "Elity by se měly chovat tak, že neuvažují o vizích, ale v určitých situacích se nechají zavřít. Protože to jinak zrovna nejde," narážel na Havlovu disidentskou minulost. V myšlence "nevize" se Bělohradský časem poněkud zacyklil, rozpačitý Havel se jej snažil přesvědčit, že každý mluví v jiné terminologii.
"Mám dojem, že Václav Bělohradský trošku zaměňuje vizi za ideologii. To je souvislá síť odpovědí na všechny otázky, cosi velmi pohodlného. V tom případě souhlasím s jeho odporem k vizím. Pokud vizí rozumíme nadějí na nějaký výhled, pak bych se vize zastal," řekl bývalý prezident.
Po souhrnu na náměstí
Kromě Bělohradského a Havla diskutovali v Brně i filozof Jacques Rupnik a básník Jiří Gruša. Ti se shodli v tom, že je potřeba čemusi věřit a říct si, co to je. Mezi odpověďmi osobností, jako například Madeleine Albrightové, Olgy Sommerové, Jiřího Grygara, Evy Jiřičné a dalších umělců, vědců, psychologů, historiků, novinářů, duchovních a dalších, se často vyskytovalo volání po slušnosti, odpovědnosti, změně politické kultury, vzorech a mravní obrodě společnosti.
Mezi návrhy, jak zlepšit společnost, se vyskytly i věci konkrétní a poněkud bizarní - například zavření všech obchodů v neděli, aby se v nich pracující ženy mohly věnovat rodině.
ČTĚTE TAKÉ: Havel popsal CNN absurdity a grotesknosti převratu
Tanec, hudba a Havel. Takové byly oslavy na Národní
Na závěr diskuse Václav Havel ještě jednou zareagoval na antivizionářství Václava Bělohradského a jeho myšlenku, že místo vizí je třeba správně řešit konkrétní situace. "Řeknu, jak rozumím situaci: Já rozumím situaci tak, že potřebujeme vize."
Vladimír Morávek pak publiku přečetl dokument Česká vize, do nějž vybral z došlých odpovědí ty nejzásadnější: posílit výuku moderních dějin, nelhat, nekrást, nepodplácet, být skromný, slavit svátky, převzít odpovědnost či přát štěstí druhým. Tentýž dokument pak slyšeli o chvíli později i lidé na Náměstí Svobody, z tribuny je pozdravil i Václav Havel. "Raduji se z toho, že se Brno opět stává ohniskem kritické reflexe současnosti. Naději máme," řekl Brňanům a odešel zpět do divadla Husa na provázku sledovat představení Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa, které je koláží z Havlových her.
Text České vize najdete ZDE
Foto: ČTK
