Ministerstvo zdravotnictví
Válek kritizoval výdaje na reformu duševního zdraví, moc peněz šlo na strategie

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý na odborné konferenci v Senátu kritizoval dosavadní výdaje státu na reformu duševního zdraví. Příliš peněz šlo podle něj na vytváření strategií a další takzvaně měkké projekty bez měřitelných výsledků. Uvedl také, že další osud Rady vlády pro duševní zdraví je na premiérovi, on jako ministr ji nepotřebuje. Naopak jako největší problém vidí ministr financování zdravotně-sociálního pomezí a nedostatku psychiatrů, zejména dětských. Někteří odborníci na konferenci s jeho hodnocením reformy nesouhlasili.

"Na ministerstvu zdravotnictví si teď děláme inventuru toho, čeho se v rámci reformy dosáhlo. A musíme dát velký kredit kolegům, kteří na reformě pracovali před námi. Samozřejmě pracujeme dál s dlouhodobou vizí reformy, kde jsou základními pilíři rozvoj komunitní péče a spolupráce sociálního a zdravotního pomezí," řekl v úterý Válkův poradce pro oblast reformy, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Tomáš Kašpárek.

V předchozích letech podle něj vznikly důležité koncepční materiály, na které může současné vedení ministerstva navazovat. "Aktuální situace nás nutí přikračovat ke krizovým opatřením, kterými musíme řešit další segmenty péče, než na které byla namířena ta reforma," dodal.

Ministr ujistil, že hlavní cíle reformy ale podporuje. "Plně si uvědomuji, že je třeba dostat chronické pacienty z lůžkových zařízení do komunitní péče," uvedl. Důraz na péči o duševní zdraví je i součástí programového prohlášení vlády. Za nejaktuálnější problémy označil Válek financování služeb na pomezí zdravotní a sociální péče a nedostatek psychiatrů, zejména dětských.

Hlavním cílem reformy duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun, je nastavení systému péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně. Péče v komunitě je navíc asi o 300 000 ročně levnější než hospitalizace.

Vznikaly proto strategické materiály, na než bylo i navázáno rozdělování evropských peněz. Takové neinvestiční projekty zaměřené třeba na prevenci nebo vzdělávání, se v terminologii evropských fondů označují jako měkké. Válek je označil za "filosofické stati" a kritizoval, že stály 600 milionů korun. "Kdyby se radši použily na to, aby se navýšily platy dětských psychiatrů," dodal. Na provoz či platy se ale obvykle evropské peníze podle dotačních pravidel využívat nedají.

Klíčovým prvkem reformy jsou centra duševního zdraví, kterých vznikly dosud tři desítky a podle odborníků by byly třeba v každém okrese. Nejde o nové budovy, ale týmy odborníků, v nichž pracují psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a zdravotní sestry. Pacienty navštěvují u nich doma nebo pracují v ambulancích. Podle Válka by stačilo jedno či dvě v kraji.

Minulá vláda zřídila v říjnu 2019 Radu vlády pro duševní zdraví. Byla vedená přímo premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jejími členy jsou ministři zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva. Zasedali v ní také zástupci krajů, Asociace měst a obcí a odborných lékařských společností. Podle zápisů se sešla naposledy v červenci loňského roku, po nástupu nové vlády bylo jen aktualizováno její složení.

"Výsledek na jakékoliv fungování ministerstev byl nula," řekl Válek. Podle něj je další osud této rady na premiérovi, protože rada je zřízená při Úřadu vlády. "Ministr zdravotnictví takovou radu nepotřebuje," dodal s tím, že zřizuje potřebné poradní orgány přímo při resortu.

Například zástupkyně pacientů a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Marie Salomonová fungování rady chválila a považovala ji za velmi užitečnou. "K jednacímu stolu jednoznačně patří i uživatelé péče," dodala.