Vazbu nahradí elektronické náramky. Ale ne u všech obviněných

Místo vazby by mohla být část obviněných lidí do budoucna hlídána prostřednictvím elektronických náramků. Vládní novelu trestního řádu, jež to umožní, podpořila v úvodním kole sněmovna. Náramky by bylo možné podle odhadů použít asi u desetiny vazebně stíhaných, tedy zhruba u dvou set lidí.

Zákon nyní umožňuje využít elektronické náramky pouze u trestu domácího vězení a u podmíněně propuštěných vězňů, kteří mají povinnost zdržovat se doma. Výhodu rozšíření monitoringu i na vazebně stíhané vidí ministerstvo spravedlnosti v tom, že by se na rozdíl od pobytu ve vazební věznici nepřetrhaly sociální vazby obviněného - byl by dále v kontaktu s rodinou, mohl by docházet do zaměstnání a věnovat se svým zájmům.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) rovněž uvedl, že vyšší počet používaných náramků relativně sníží provozní náklady. Novelu nyní posoudí členové ústavně právního, bezpečnostního a branného výboru. Novela by totiž také rozšířila vyšetřovací pravomoc Vojenské policie a zrušila by pravidelné soudní přezkumy důvodů pro trvání ambulantního ochranného léčení. Tato ustanovení v debatě zpochybňoval s poukazem na praxi Zdeněk Ondráček (KSČM).

Jen pro některé případy

Novinka s náramky by se týkala těch obviněných, u nichž by nebylo nezbytně nutné provádět nepřetržitou fyzickou kontrolu, avšak na druhou stranu by vzhledem k jejich osobním poměrům i okolnostem případu nepostačovalo uložení alternativního opatření, například peněžité kauce či dohledu probačního úředníka.

Pokud by náramek signalizoval, že obviněný porušil uloženou povinnost zdržovat se v určitý čas na určitém místě, měl by být podle ministerstva bezodkladně vyrozuměn příslušný státní zástupce, soudce a navíc i policie, která by obviněného zadržela.

V Česku je to novinka

Změna si podle důvodové zprávy vyžádá jednorázové vstupní náklady ve výši zhruba 10,5 milionu korun za pořízení náramků a roční provozní náklady ve výši asi 12,5 milionu. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které by zároveň chtělo zajišťovat provoz monitorovacího centra.

Novinka by měla nabýt účinnosti od března 2016. Systém elektronického monitoringu v Česku zatím vůbec nefunguje, ministerstvo v minulosti totiž opakovaně zrušilo tendr. Podle nynějších plánů by měl být dodavatel vybrán do konce roku a zkraje roku příštího by mohl začít zkušební provoz.