Ve školních hodinách v Česku dál převažuje zaměření na osvojení si učební látky nad posílením schopností řešit problémy. Ve většině hodin češtiny a matematiky se žáci věnují úkolům, které od nich nevyžadují kreativitu a kritické myšlení. Hlavně dětem na druhém stupni základních škol učitelé nenabízejí různě náročné úlohy a dostatečně jim neposkytují užitečnou zpětnou vazbu k pokrokům v učení. Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce (ČŠI), která ve středu novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
"U nás více dominuje osvojování si obsahu a jeho fixace, což je spíše manuální kompetence, než kompetence k řešení problémů, které bychom chtěli pro výzvy, které absolventy potom čekají. Jestliže chceme ekonomiku 4.0 (která souvisí se zaváděním nových informačních technologií a systémů umělé inteligence do výroby), tak nepotřebujeme kompetence pracovní, ale spíše kompetenci k řešení problémů," řekl Zatloukal.
Kvalitní výuka by podle ČŠI měla zahrnovat všechny žáky. Učitel by měl pro motivaci a zapojení dětí volit různé metody tak, aby měla hodina spád. Žáci by také měli víc času, než je v mnohých školách obvyklé, pracovat samostatně nebo ve skupinách s cílem řešit problémy a objevovat nové poznatky. Pedagog by na závěr měl spolu s žáky hodinu zhodnotit a zpětnou vazbu by měl poskytovat i dětem. Úlohy by měl přizpůsobovat jednotlivcům podle jejich schopností tak, aby i slabší žáci mohli zažít úspěch, řekl Zatloukal.
Podle zjištění inspekce se to ale v mnohých třídách neděje. To, že by učitel v hodině vytvářel vhodné podněty pro to, aby byli žáci aktivní, viděli inspektoři zhruba v polovině hodin na druhém stupni, na prvním stupni to bylo 70 procent. Rovněž uzpůsobování výuky podle schopností a nadání dětí zvládají podle inspektorů lépe učitelé u mladších žáků. Děti na prvním stupni proti starším žákům také v hodinách častěji porovnávají různá variantní řešení a hodnotí je. Celkově se tato práce ale podle inspektorů v hodinách vyskytuje málo. Zaznamenali ji v 17 procentech hodin na prvním stupni a ve 14 procentech na druhém stupni.
Kvalitnější práce pedagogů s mladšími žáky souvisí podle ČŠI s tím, že své svěřence lépe znají, a umějí jim tak uzpůsobit výuku podle potřeb. Inspekce proto mimo jiné doporučila, aby se podobně jako na prvním stupni i na druhém sjednotily některé předměty do jednoho. Vhodné by podle ní bylo zjednodušit učební plány. Potřebu méně obsáhlých vzdělávacích programů uvádí podle ČŠI i zhruba 40 procent učitelů, kteří působí na prvním stupni, a asi 30 procent učitelů starších žáků.
Revizi vzdělávacích plánů pro základní školy připravuje nyní ministerstvo školství s Národním pedagogickým institutem. Ministerstvo počítá s tím, že změněný plán bude povinný pro první a šestý ročník od září 2025 a ve všech třídách od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
Ve školním roce 2021/2022 udělali inspektoři v základních školách 671 inspekcí a 12 543 hospitací. Dotazníky vyplnilo 8263 učitelů a 17 944 žáků.
