Ve školství zůstává problémem nízký zájem o pozici ředitele školy. Ve středu to sdělila mluvčí neziskové organizace EDUin Pavla Lioliasová. Ve 41 procentech případů podle ní nevybíraly konkurzní komise v základních školách v uplynulých letech ani ze dvou uchazečů o toto místo. Za příznivé naopak považuje Česká školní inspekce to, že se od novely konkurzní vyhlášky z roku 2019 posílilo hledisko odbornosti při posuzování uchazečů. Za tři poslední školní roky zorganizovali zřizovatelé podle nových pravidel zhruba 1700 konkurzů.
Novela konkurzní vyhlášky začala platit v květnu 2019 a jejím cílem bylo posílit odbornost při výběru ředitelů škol. Česká školní inspekce určuje nyní do komise dva externí odborníky. Mezi nimi může být i třeba psycholog a personalista, což se podle EDUIn od roku 2020 stalo v 350 případech. Navíc se zavedla také témata pro vedení řízeného rozhovoru s uchazečem. Pohovor má klást důraz na pedagogické řízení školy, učitelů a koncepce vzdělávání. Ministerstvo novelou reagovalo na výtky, že se kvůli malému zájmu uchazečů o místo ředitele dostávají do vedení škol i nevhodní lidé.
Malý zájem o konkurzy se ale v posledních letech moc nezměnil. V roce 2018 se podle inspekce do poloviny výběrových řízení na pozice ředitelů přihlásil nejvýš jeden zájemce, v uplynulých třech letech to podle společnosti EDUin bylo na základních školách ve dvou pětinách případů (41 procent). "Nalézt uchazeče na pozici ředitele se ukazuje být problémové například u spojených subjektů základních a mateřských škol, které se nacházejí v malých obcích," řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Na středních školách bylo podle inspekce ve zhruba 60 procentech konkurzů do dvou zájemců.
Působení odborníků v konkurzních komisích bylo podle inspekce v devíti z deseti konkurzů přínosné. "Ne vždy přitom názor odborníka korespondoval s názorem zbylých členů komise, což opodstatňuje úvahy o novém vhledu, který na konkurzy účast odborníků přináší," dodal Andrys.
Podle programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého se platy ve školství navýšily již na takovou úroveň, která by měla zájemce o práci ředitele školy přilákat. Průměrný plat učitelů byl loni 47 590 korun, průměrná mzda v ČR 37 839 korun měsíčně. Potíž je ale podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) v tom, že platy ředitelů včetně odměn určují zřizovatelé, kterým často chybí celkový přehled o výdělcích ve školách. Stávají se tak situace, že ředitelé dostanou menší odměny než běžní učitelé. Ministerstvo proto letos pro zřizovatele škol připravilo návod, který jim má v určování odměn pro ředitele pomoct.
Jako problém, který může případné zájemce o práci ředitele odrazovat, vidí odborníci na vzdělávání také velké množství administrativy a zodpovědnosti. Oproti ředitelům v jiných evropských zemích uvádějí čeští ředitelé škol v průzkumech nadprůměrný stres z pracovní zátěže a jsou relativně málo spokojení se svojí profesí.
