Migrační krize z roku 2015 byla v loňském roce v Česku podobně jako ve většině států Evropské unie překonána, konstatovala dnes ve své výroční zprávě za rok 2016 Bezpečnostní informační služba (BIS). V roce 2016 zbylo v Česku zaznamenáno kolem 5300 případů nelegální migrace, jen desetinu případů tvořili uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie či Iráku, pro které byla republika jen tranzitní zemí. V kapitole o organizovaném zločinu BIS rovněž upozornila na snahy lobbistů o ovlivňování zákonodárného procesu, například u protikuřáckého zákona.
BIS ve zprávě konstatuje, že pro vývoj migrační krize byla klíčová instalace plotů, zábran či nasazení armády na hranicích balkánských zemí, ale také dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem platná od 20. března 2016. "Ve většině států EU, s výjimkou zejména Řecka a Itálie, byla migrační krize překonána, to plně platí i pro ČR," uvádí tajná služba ve své zprávě.
V roce 2015 podle BIS kulminovaly počty Syřanů, Afghánců a Iráčanů, kteří projížděli přes české území. Bezpečnostní opatření však v říjnu zájem uprchlíků o cestu přes ČR snížila. "V roce 2016 opět poklesla tranzitní migrace přes ČR, v posledním čtvrtletí na zcela marginální hodnoty," uvádí BIS. Z celkových 5300 případů nelegální migrace tvoří až 85 procent porušování pobytového režimu, nejčastěji občany Ukrajiny, Ruska, Vietnamu či Kuvajtu.
V kapitole o organizovaném zločinu BIS rovněž uvádí, že přetrvávaly snahy klientelistických skupin o ovlivňování úředníků některých ministerstev a podřízených úřadů. "BIS nadále sledovala případy snah o ovlivňování legislativního procesu," stojí ve zprávě. Za příklad uvádí kontrarozvědka protikuřácký zákon, který napodruhé schválila Sněmovna loni v prosinci. Od závěru května norma zapovídá mimo jiné kouření v restauracích a dalších pohostinských zařízeních.
Lobbistické skupiny podle BIS věnují masivní pozornost i větším samosprávám. Pokouší se ovlivnit rozhodovací procesy či významné městské společnosti. "Jako nejproblematičtější se vyprofilovaly oblasti veřejného zadávání zakázek a obchodu s městským majetkem, ve kterých za přítomnosti klientelismu, korupce a střetu zájmů docházelo k nelegitimnímu či dokonce nelegálnímu vynakládání veřejných prostředků," stojí ve zprávě.
V oblasti tradičního organizovaného zločinu BIS předala řadu necíleně získaných poznatků policii a státním zástupcům. Výslovně zmiňuje aktivity organizované skupiny složené z Ukrajinců, Moldavanů a Rumunů, kteří zajišťovali přepravu a zaměstnávání Rumunů v zemědělství a potravinářství. Pod příslibem vysokého výdělku je vylákali do ČR, kde jim odebrali pasy a fyzickým i psychickým nátlakem je bez náležité odměny a pod neustálým, často i ozbrojeným dohledem, přiměli k nucené práci.
Protiimigrační hnutí oslabilo
Podle BIS protiimigrační a protimuslimská hnutí loni v Česku ztrácela svůj mobilizační potenciál a štěpila se, prostor ovládli populisté. Tajná služba loni nezaznamenala žádnou činnost extremistů, která by představovala ohrožení demokratických základů ČR. Značná část aktivit se odehrávala na internetu. Pravicová extremistická scéna byla oslabená, antiautoritářské skupiny byly nadále fragmentované.
Působení protiimigračního hnutí přispělo k radikalizaci názorů u části veřejnosti, odpůrců i zastánců imigrace. Fyzické útoky nebo zapalování uprchlických zařízení ale nebyly zaznamenány. Racionální společenská diskuse a reálný stav migrace v roce 2016 podle BIS přispěly ke zklidnění situace, ubylo protiimigračních shromáždění i jejich účastníků. Protiimigrační uskupení tak zůstala roztříštěná. "Populistické subjekty, které opanovaly daný prostor, odmítaly spojenectví s pravicovými extremisty i s ohledem na vlastní diskreditaci. Nakonec tak všechny protiimigrační strany s výjimkou jediné u (říjnových krajských a senátních) voleb zcela propadly," uvedla kontrarozvědka.
S migrační krizí souviselo pokračující formování paramilitárních a domobraneckých skupin, násilně se ale neprojevovaly. "Většina z nich zaujímala výrazně proruské postoje, které primárně pramenily z jejich protizápadní orientace," napsala BIS. Tyto skupiny oslabovaly zároveň s tématem migrace a snížil se zájem běžných obyvatel o zapojení do jejich aktivit.
U pravicových extremistů ustoupila do pozadí dříve tradiční protiromská rétorika, postupně "vyčpělo" také téma migrace a přelilo se do nesouhlasu s Evropskou unií a její politikou a protestů proti politické reprezentaci. V souvislosti s protimuslimskými a protiimigračními aktivitami nespáchali pravicoví extremisté žádné závažné fyzické útoky, pražské Autonomní sociální centrum Klinika se stalo terčem jejich únorového útoku spíše jako symbol levicových aktivit, uvedla BIS.
Centrum Klinika bylo stmelujícím prvkem pro velkou část krajně levicové scény, podle tajné služby se v něm scházeli také anarchisté a stoupenci militantních směrů. "Bezpečnostní riziko představoval především boj antiautoritářů proti odpůrcům migrace," napsala BIS. Narušovali protiimigrační demonstrace pravicových extremistů i populistů a militantnější stoupenci se snažili fyzicky napadat své oponenty. Podle kontrarozvědky se změnil způsob přímých akcí militantních anarchistů. Loni se přihlásili pouze k jednomu žhářskému útoku, využívali ale anonymní hrozby uložením bomb.
