Lidé ve Všetatech na Mělnicku si v sobotu připomněli 41 let od úmrtí místního rodáka Jana Palacha. Dvacetiletý Palach se 16. ledna 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci, o tři dny později svým zraněním podlehl.
Na setkání, které každoročně pořádá Společnost Jana Palacha ve Všetatech, promluvil i František Černý, který byl profesorem na pražské filozofické fakultě, kde Palach v době svého činu studoval.
"Pamatuji si, že jsme mu s mým synem nesli do nemocnice dopis, kterým mu naše fakulta vyjadřovala podporu. Od ošetřovatelek vím, že jeho obsah ještě vnímal," řekl Černý. Ten byl v lednu 1969 na filozofické fakultě UK dokonce děkanem. "Palach svým činem protestoval proti politické situaci. Když vidím dnešní průzkumy a to, kolik lidí je spokojených se současnou politikou, je možné, že ani dnes by nebyl šťastný," dodal Černý.
Podobná setkání se ve Všetatech pořádají každý rok. Toho dnešního se zúčastnilo asi 200 lidí, kteří si kromě různých proslovů poslechli také sbor žáků ze základní školy, kam Palach chodil. Zazpívali také studenti mělnického gymnázia a pražského gymnázia Jana Palacha.
Právě před mělnickým gymnáziem byla loni v lednu odhalena monumentální socha nazvaná Pocta Janu Palachovi. Skulpturu znázorňující siluetu hořícího muže v roce 1969 vytvořil maďarský sochař žijící ve Francii András Beck. Ten o umístění své sochy v Česku sám stál.
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 ve Všetatech, vystudoval gymnázium v Mělníku. Upálil se na Václavském náměstí na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1969. Svým činem chtěl probudit národ z otupělosti a beznaděje a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Jeho skutek došel naplnění o 20 let později v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.
