Sečteno, podtrženo. Skoro čtyři tisíce lidí bylo loni v Česku napojeno na policejní odposlech. To je skoro o pětinu víc než v roce předchozím. Dohromady tak policisté "napíchli" vice než 6200 linek, analyzuje policejní prezidium v dokumentu, který má redakce on-line deníku TÝDEN.CZ k dispozici. Data předložil ve středu vládě na stůl ministr vnitra Martin Pecina.
Zatímco v roce 2011 byla sledovaní komunikace 4026 lidí, o rok později tento počet stoupl skoro o sedm stovek, na 4719 odposlouchávaných. To je růst o více než 17 procent. Přesto je jejich celkový počet 6241 výrazně nižší než například před devíti lety, kdy se blížil deseti tisícům. V roce 2004 uskutečnili policisté celkem 9610 odposlechů.
Odposlechy byly podle zákona použity loni v případě 1765 spisů. Na každý takový spis pak připadá v průměru 5,6 odposlouchávaných linek, na sledovanou osobu 1,6 linky. To z důvodu, že pachatel obvykle používá pro jistotu více telefonních čísel nebo třeba mobilů.
Kriminalita klesá, odposlechů narůstá
"Lze konstatovat, že oproti roku 2011 došlo v roce 2012 k poklesu registrované kriminality," stojí v materiálu. Počet trestných činů vyčíslili policejní analytici na více než 304 tisíce. V roce 2011 přesahovaly skutky číslo 317 tisíc. Odposlechů přesto úměrně nekleslo, ba naopak. "Naproti tomu počet spisů, v rámci nichž byly použity odposlechy a sledování osob a věcí se navýšil," píše analýza.
Nejvíce odposlechů si při vyšetřování zajišťovala protidrogová centrála. V boji proti drogové kriminalitě tak bylo nasazeno více než 40 procent všech odposlechů mezi celostátními útvary. Těsně za protidrogovkou je Šlachtův Útvar odhalování organizovaného zločinu. Každý z obou útvarů provedl loni více než tisícovku odposlechů. "Vyplývá to obecně z vyšší závažnosti a složitosti řešených případů," vysvětluje pak analýza, proč právě protidrogová centrála, protimafiánský útvar a útvar bojijící s korupcí a finanční kriminalitou používají v porovnání s běžnými kriminálkami odposlechy výrazně častěji.
Mezi krajskými kriminálkami vévodí tradičně Praha se 775 odposlechy. Podstatně méně pak odposlouchávali kriminalisté z Jihomoravského (445 odposlechů) a Středočeského kraje (433 odposlechů). Nejméně jich provedl také počtem obyvatel nejméně početný kraj Karlovarský, a to "pouze" 26 sledování konverzací.
Počet odposlechů v posledních letech výrazně poklesl. Zatímco v roce 2004 jich policie uskutečnila více než devět a půl tisíce, v posledních letech se drží okolo "pouhých" pěti tisíc. Do policejních záznamů se ale dostává defacto každý, komu sledovaný volá. Takových osob mohou být až desetitisíce ročně.
Velký bratr genpor.Kolář
Téma odposlechů se nejednou stalo i jablkem sváru mezi politiky. Někteří díky nim dokonce dojeli. Právě v roce 2004, kdy byl nárůst odposlouchávaných extrémní, se do tehdejšího policejního prezidenta a zastánce takových vyšetřovacích praktik Jiřího Koláře obul i tehdejší prezident Václav Klaus a požadoval Kolářův konec ve funkci. "Mě ta myšlenka vůbec netrápí. Já vedu rozhovory, a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno," vyprovokoval tehdy Kolář Klause.
Proti sledování hovorů brojil tou dobou i někdejší šéf opoziční ODS Mirek Topolánek. Policejní odposlechy podle něj ohrožují slušné a poctivé občany a regulérnost politické soutěže. Svým tvrzením se dostal dokonce do střetu s expremiérem Stanislavem Grossem (ČSSD). "Jestli někomu dnes tleskají všichni kriminálníci v této zemi, tak je to bohužel Občanská demokratická strana," nešetřil svého politického rivala.
Odposlechy hrály pro Topolánka roli také kvůli jeho blízkému spolupracovníkovi Marku Dalíkovi, který byl za údajné uplácení poslance Zdeňka Kořistky zatčen, policie však odposlechy použila v rozporu se zákonem, díky čemuž se Dalík dostával na svobodu.
Velký skandál vyvolala v roce 2006 také informace o odposlouchávání desítek politiků a novinářů v souvislosti s únikem tzv. Kubiceho zprávy. Nový premiér Mirek Topolánek označil informaci za dračí vejce předchozí vlády v čele s Jiřím Paroubkem. Z vyšetřování úniku Kubiceho zprávy pak vyplynulo, že do odposlechů byly zapojeny osoby, které s případem nemají zřejmě vůbec nic společného. Šlo například o děti olomouckého primátora Martina Novotného ve školních letech a jejich spolužáky, jeho manželku nebo právníka Karla Langera, který měl s tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langrem pouze stejné příjmení.
Lupiči, dealeři, bafuňáři a úředníci
Odposlechy odstřelily nejednoho kriminálníka. A to i z řad veřejného nebo politického života. Jako důkazy posloužili například v největší korupční aféře českého fotbalu v hlavní roli s Ivanem Horníkem, ale nedávno dostaly na kolena i vládu Petra Nečase, který musel skončit kvůli kauze své spolupracovnice Jany Nagyové. Ze zaznamenaných telefonních hovorů vyplynulo, že nejen z čistě soukromých důvodů nechávala sledovat expremiérovu manželku a své podřízené Vojenským zpravodajstvím, ale zapletena byla i do dalších politických "kšeftů".
