Věřící poslanci, kteří budou rozhodovat o církevních restitucích, by prý mohli být ve střetu zájmů. Podle serveru Novinky.cz to tvrdí ústavní právník Václav Pavlíček.
"Zákon o střetu zájmů požaduje, aby prohlásili, že mají zájem na tom, aby to bylo schváleno, protože majetek získá církev, které jsou aktivními příslušníky," řekl Pavlíček na úterním semináři v Poslanecké sněmovně. Pokud by podle něj k takovému střetu zájmů došlo, vedlo by to k ústavní stížnosti. "Mohl by to být významný důvod k ústavní stížnosti, pokud jde o proces projednávání," řekl.
Marek Benda (ODS), který je předsedou ústavně právního výboru sněmovny a jeden z autorů zákona o církevních restitucích, s tímto názorem zásadně nesouhlasí. "Žádnému poslanci přece z toho nevznikne individuální výhoda," nechal se slyšet.
Právník Václav Pavlíček není zastáncem církevních restitucí, protože by podle něj vedly ke znovunastolení feudálních poměrů. "Vývoj v Rakousku i v jiných státech ukázal, že sekularizace církevního majetku bez náhrady nebyla ve světě považována za opatření komunistické, ale za zásah demokratické revoluce proti feudalismu," uvedl. Restituce klasifikuje spíš jako dar od státu. Církev před rokem 1948 prý nebyla plnohodnotným vlastníkem, protože potřebovala při prodeji majetku žádat o souhlas státní správy.
Benda s tímto postojem nesouhlasí, naopak je zastáncem finanční odluky církví od státu. "V dnešní situaci ta omezení pokládáme za zbytečnost, protože směřujeme do zcela jiného režimu, církve budou nezávislé na státu a bude jejich odpovědnost se o sebe postarat," uvedl Benda.
Někteří právní odborníci varují před skutečností, že zákon by mohl prolomit restituční období, které je od 28. 2. 1948 do 1. 1. 1990, a tím ohrozit také nedotknutelnost Benešových dekretů.
Zákon o církevních restitucích je zatím ve sněmovně a čeká se na další vývoj. Ve středu by měl ústavně právní výbor sněmovny rozhodnout, zda normu pošle do druhého čtení.
Opozice požaduje, aby církev získala zpět pouze majetek, ne finanční náhradu. Vláda chtěla restituce projednat již v dubnu, ale nakonec je odložila na červen. Problémem tehdy byly Věci veřejné a s nimi spojená politická situace.
Zákon navrhuje, aby byl majetek v hodnotě 75 miliard korun církvím vrácen naturálně a 59 miliard jim bylo zaplaceno jako náhrada za nevydaný majetek. Částka by se měla vyplácet třicet let a s inflací by mohla dosáhnout sumy 96 miliard. Současnou částku, kterou církve od státu dostávají, budou dostávat ještě tři roky poté, co zákon vejde v platnost.
