Více než polovina občanů se domnívá, že by v České republice měl existovat trest smrti. Vyplývá to z květnového průzkumu, který v pondělí zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Stoupenci absolutního trestu jako důvod pro jeho existenci nejčastěji uváděli, že jde o adekvátní a spravedlivý trest za těžké zločiny.
O tom, že by v Česku měl trest smrti existovat, je rozhodně přesvědčeno 22 procent lidí, spíše s tímto názorem souhlasí dalších 36 procent dotázaných. Proti je 28 procent občanů, asi šestina respondentů na tuto otázku nedokázala odpovědět. Průzkumu se zúčastnilo 1132 lidí starších 15 let. Poslanci Federálního shromáždění bývalého Československa zrušili trest smrti v květnu 1990. Do té doby bylo od roku 1945 popraveno přes 1200 lidí.
Počet lidí, kteří souhlasili s existencí trestu smrti, poklesl ze 76 procent v roce 1992 k 60 procentům v roce 2000. Zároveň stoupl počet odpůrců trestu smrti - ti na začátku 90. let tvořili něco přes desetinu, v polovině 90. let pětinu a na přelomu tisíciletí už čtvrtinu veřejnosti. Od posledního průzkumu CVVM z května 2005 se počet stoupenců, odpůrců ani nerozhodnutých lidí statisticky významně nezměnil.
Rozhodnou podporu trestu smrti nyní vyjadřují podle CVVM relativně častěji sympatizanti KSČM a ČSSD a lidé, kteří se z hlediska politické orientace řadí k levici. Proti trestu smrti byli častěji respondenti se středoškolským vzděláním a lidé, kteří považují svou životní úroveň za dobrou, uvedlo CVVM.
Stoupenci trestu smrti jako důvod pro jeho existenci nejčastěji uváděli, že jde o adekvátní a spravedlivý trest za těžké zločiny (35 procent), že by trest eliminoval těžké zločince a zabránil jim opakovat jejich zločiny (16 procent), že by plnil výstražnou roli (14 procent), že by měla platit zásada oko za oko (14 procent), že by absolutní trest vedl ke snížení vysoké kriminality (12 procent) nebo že těžcí zločinci zbytečně zabírají místo ve věznicích a stát je musí živit (šest procent).
Odpůrci trestu smrti za hlavní protiargumenty považují především možnost justičního omylu (48 procent) či nehumánnost takového trestu a to, že nikdo včetně společnosti nemá právo zabíjet (31 procent). To, že jsou jiné tresty dostačující a například trest doživotní je pro zločince horší, si myslí osm procent dotázaných. Pět procent respondentů se domnívá, že zavedení trestu smrti by bylo krokem zpět.
Foto: archiv
