Většina dětí dostává od nástupu do školy kapesné, u nejmladších činí kolem stokoruny měsíčně. S přibývajícím věkem rodiče dávají potomkům v průměru i násobně vyšší částky. Vyplývá to z průzkumu Poštovní spořitelny. Průměrné kapesné se liší podle věku a ekonomických možností každé rodiny.
Na prvním stupni základní školy dostávají děti v průměru 127 korun, na druhém stupni 343 korun a u středoškoláků a starších gymnazistů 842 korun měsíčně. Většina žáků dostává kapesné hned od první třídy. "Čím dříve se děti začnou seznamovat s hodnotou a funkcí peněz, tím lépe. Důležitější než výše kapesného je ale jeho pravidelnost," uvedl Přemysl Hanzelka z Poštovní spořitelny.
Podle průzkumu třetina školou povinných dětí má vlastní bankovní účet, platební kartu téměř pětina. Vlastní účet v bance rodiče v průměru zakládají okolo devátého roku života dítěte, tedy zhruba ve čtvrté třídě. Platební karta ale u dětí běžná není, ačkoli je banky nabízejí od osmi let věku dítěte. Celkem ji podle průzkumu má 18 procent školáků a v průměru kartu dostávají v 18 letech.
Zodpovědnost za vštěpování základů nakládání s penězi u dětí ve většině případů přebírají právě rodiče. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že své děti učí finanční gramotnosti doma. Na 17 procent rodičů je přesvědčeno, že žádné velké vzdělání v tomto ohledu není třeba, protože se děti vše naučí samy. Část rodičů v tomto ohledu spoléhá také na školu, která by podle nich měla jejich dětem informace o zacházení s penězi předat.
