Odsouzení, kteří si odpykávají trest v některé z tuzemských věznic, loni ze svých příjmů uhradili státu náklady trestu ve výši 92 milionů korun. Peníze strhává stát vězňům, kteří během výkonu trestu pracují. Během loňského roku se jednalo o 60 procent z celkového počtu 22 tisíc vězňů.
Ve srovnání s celkovou výší rozpočtu Vězeňské služby ČR jsou příjmy od vězňů zanedbatelné: například pro letošní rok počítá instituce střežící odsouzené delikventy s výdaji ve výši téměř osm miliard korun.
Podle Markéty Prunerové, mluvčí Vězeňské služby ČR, se pohybuje měsíční plat vězňů mezi čtyřmi a půl až devíti tisíci korun hrubého. "Výše mzdy se odvíjí od pracovní náplně, o zařazení do práce rozhoduje odborná zařazovací komise, kde sedí psycholog, pedagog, speciální pracovník a lékař. Komisi předsedá vedoucí oddělení výkonu trestu či zástupce ředitele," říká Prunerová.
ČTĚTE TAKÉ: Kuba podle církve propustí 52 politických vězňů
Z čisté mzdy pak nápravná zařízení strhávají 32 procent (maximálně však 1500 korun) jako náklady výkonu trestu a 30 procent výživné za neopatřené děti. Jako kapesné jim může zůstat až pětina příjmu. Zbylé prostředky jdou na vrub ostatních správních poplatků či srážek.
V současné době podle Prunerové spolupracuje s českými věznicemi 270 subjektů a firem, z nichž téměř polovina zaměstnává vězně mimo areál věznic. Ke konci června letošního roku dosahovala zaměstnanost míry 62,28 procenta z počtu 19 547 práceschopných odsouzených.
Ilustrační foto: Petra Mášová
