Průzkum
Více než polovina domácností si rozpočet neplánuje
05.06.2020 06:15
Domácí rozpočet si nesestavuje 57 procent domácností. Většinou jej považují za zbytečný nebo se jim ho sestavovat nechce. Zároveň si ale 64 procent domácností vytváří finanční rezervu pro případ ztráty příjmu. Vyplývá to z průzkumu ministerstva financí k finanční gramotnosti, který uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1003 respondenty. MF částečné výsledky průzkumu dnes zveřejnilo na internetu. Výsledky z předchozího průzkum v roce 2015 byly obdobné, uvedlo MF.
Domácí rozpočet většinou sestavují sestavují ženy, lidé starší 60 let, a osoby chovající se ekonomicky velmi zodpovědně. Naopak rozpočet většinou nesestavují muži, lidé mladší 30 let, vícečlenné domácnosti a osoby s nízkou mírou ekonomické zodpovědnosti.
Během finančního plánování si podle průzkumu 70 procent domácností nastavuje trvalé příkazy a 46 procent domácností používá ke sledování svých výdajů bankovní aplikace. Zároveň 41 procent respondentů si stanovuje finanční cíle například na pořízení bydlení, auta nebo dovolené. Ale jen pro šest procent z nich je hlavním cílem dostatečné finanční zabezpečení v důchodu. Čtvrtina lidí se přitom domnívá, že se dokáže dostatečně finančně zabezpečit pro odchod do důchodu, a čtvrtina lidí tomu naopak nevěří.
Ti, kteří si vytvářejí rezervu, k tomu využívali hlavně spořicí účet (31 procent) a běžný účet (28 procent). "Je pozitivní, že se od roku 2010 obrátil trend ve prospěch účtů spořicích," uvedlo MF.
Z průzkumu dále vyplývá, že v lednu 2020 by dokázalo 62 procent lidí zvládnout výpadek měsíčního příjmu. V průzkumu z roku 2015 to bylo 55 procent. Téměř tři čtvrtiny lidí na začátku roku 2020 mohly zaplatit neočekávaný výdaj 11 200 korun bez nutnosti půjčit si, což je o deset procentních bodů více než před deseti lety.
Skoro pětina domácností by bez příjmů nevyšla ani měsíc
Zároveň podle průzkumu byla v lednu 2020 polovina domácností schopná pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu po dobu delší než tři měsíce. Déle než půl roku to bylo možné u 27 procent domácností. Naopak 16 procent dotázaných by s penězi nevyšlo ani jeden měsíc. "Kratší doba pokrytí nákladů se podobně jako u neočekávaného výdaje týká především mladých lidí, osob s nižší finanční gramotností, lidí s nižším vzděláním a občanů s nižším příjmem," uvedlo MF. V předchozích letech byly výsledky podle úřadu obdobné, postupně ale roste kategorie domácností, které by pokryly delší než šestiměsíční výpadek.
Lidé přitom podle průzkumu upřednostňují spoření před investováním. Pouze pět lidí v posledních 12 měsících investovalo do akcií a podílových listů, uvádí průzkum.
Část získaných údajů z průzkumu využije Mezinárodní síť finančního vzdělávání (International Network on Financial Education) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro mezinárodní srovnání úrovně finanční gramotnosti dospělých. MF nyní bude postupně zveřejňovat dílčí výsledky průzkumu a na konci června představí souhrnné výsledky včetně mezinárodního srovnání.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.