Vládní nařízení
Více peněz pro lidi v exekuci, odevzdají z výplaty méně?

Lidem v exekucích by mohlo zůstat o něco víc peněz. Hranice, nad kterou se dlužníkům sráží z výplaty bez omezení, by se mohla posunout. Pro člověka bez rodiny by se mohla zvednout z letošních 16 072 korun na 25 715 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které připravilo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj by úprava přispěla k omezení práce načerno i k přijímání lépe placených míst. Podle Centra pro společenské otázky (SPOT) by změna pomohla jen lidem s vyšším příjmem a řešením by spíš bylo zvýšení základní nezabavitelné částky.

Dlužníkovi musí zůstat dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájmu ve městě od 50 tisíc do 100 tisíc obyvatel. Letos je to 6429 korun. Za každou vyživovanou osobu se připočítává čtvrtina této částky, tedy 1607 korun. Neomezeně se pak sráží nad sumu ve výši součtu životního minima a normativních nákladů, což je letos 9643 korun.

"Částka, nad kterou lze srazit povinnému bez omezení, je s ohledem na inflaci, a tedy na výši cen a příjmů, v současnosti stanovena příliš nízko a nemotivuje povinného/dlužníka k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojování jeho věřitelů," uvedli v podkladech k návrhu jeho autoři. Podle nich řada lidí pracuje raději načerno a zvýšení motivační částky by přispělo k přiznávání vyšší části výdělku. Prospěch by z toho měli věřitelé i stát, který by dostal víc na daních a odvodech.

Ministerstvo navrhuje částku, nad kterou je možné strhávat bez omezení, zdvojnásobit. Místo součtu životního minima samotného dospělého a normativu na bydlení 9643 korun by to tedy mělo být 19 286 korun.

Tyto hranice slouží pro stanovení srážek ze mzdy. Například u dlužníka se ženou a dvěma dětmi, který má čistý příjem 20 tisíc korun, činí nezabavitelné minimum 11 250 korun. Po odečtení z výdělku zůstane 8750 korun, což je méně než stanovená hranice pro neomezené srážky. Strhává se tedy jen část. Při čistém příjmu 30 tisíc korun zůstane po odpočtu nezabavitelného rodinného minima 18 750 korun. Z částky nad 9643 korun se strhne vše, pod ní část. Nově by ale zbytek příjmu po odpočtu minima byl nižší než hranice 19 286 korun. Dlužníkovi by se tak strhla část a mohlo by mu zůstat ještě aspoň 6428 korun. Za nynějších podmínek je to 3214 korun.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že při stanovení hranice pro neomezené strhávání vycházelo ze srovnání průměrného výdělku dlužníků a průměrné mzdy v Česku i jednotlivých krajích. Nově by měla odpovídat zhruba celostátní čisté průměrné mzdě.

Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863 tisíc lidí. Proti roku 2016 jich přibylo o víc než 29 tisíc. Tři a více exekucí mělo 493 tisíc osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151 tisíc lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. Odborníci na sociální problematiku mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka. Označují ho za zásadní překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých.

Aby se podle vedoucí výzkumného týmu SPOT Lucie Trlifajové život statisíců lidí v exekuci zlepšil, měla by se spíš zvednout nezabavitelná částka. Vycházet by měla ze skutečných nákladů na bydlení, ne z normativů. Zmizet by měl také strop, nad nímž se sráží bez omezení.

"Předkládaný návrh počítá s navýšením takzvané motivační složky, a tak v důsledku umožňuje navýšení příjmů jen osobám s vyšším mzdou. Příjem dlužníka po srážkách zůstane i nadále nižší, než jsou částky v systému sociální ochrany. Nadále tak bude pro lidi v exekuci nevýhodné pracovat a budou vytlačováni do šedé ekonomiky," sdělila Trlifajová. Podle ní ministerský návrh nepomůže většině zadlužených důchodců či samotných rodičů s dětmi, ale i dlužníkům s nadprůměrnými příjmy a nesplatitelnými dluhy. Započítávání normativních nákladů na bydlení místo skutečných vede také k vytlačování dlužníků z velkých měst, kde jsou nájmy vyšší než normativ. Lidé se pak stěhují do menších měst či na venkov, kde obtížněji hledají práci, míní Trlifajová.