Mnozí Vietnamci se po únosu bývalého vietnamského komunistického funkcionáře z Berlína přes ČR a Slovensko do Vietnamu, který se odehrál před dvěma lety, začali v Česku bát o svou bezpečnost. Obavy mají zvlášť lidskoprávní aktivisté. Ve zprávě o situaci národnostních menšin v ČR za loňský rok to uvedli vietnamští zástupci. Dokument by měla projednat v pondělí vláda.
Média už dřív psala o tom, že stopy činu vedly i do Prahy k vietnamskému podnikateli, který byl součástí organizované sítě pod vedením vietnamských tajných služeb.
"Je patrné, že mnozí Vietnamci mají obavy a začali se chovat opatrněji. Největší rozčarování zažívají lidskoprávní aktivisté. Doposud čelili vydírání formou zákazu vstupu na území Vietnamu a znemožnění kontaktů s vietnamskou rodinou. Nyní si kladou otázku, zda je jejich bezpečnost v České republice zaručena," uvádí zástupci menšiny ve zprávě.
Vietnamský podnikatel a bývalý komunistický funkcionář Trinh Xuan Thanh, který žádal v Německu o azyl, byl v centru Berlína unesen za bílého dne v červenci 2017 přes Prahu do Bratislavy. Odtud ho podle německých vyšetřovatelů přepravilo slovenské vládní letadlo. Ve Vietnamu ho pak soud loni v lednu odsoudil na doživotí za zpronevěru. Vietnamce, který si v Praze půjčil dvě auta ke sledování a únosu, německý soud poslal loni v létě do vězení na tři roky a deset měsíců. Vědomé zapojení Slovenska do kauzy odmítl už dřív tehdejší slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
Podle vietnamského zástupce vyšlo najevo, že si vietnamská strana jako zázemí pro přípravu a uskutečnění akce vybrala Česko, využívala tu lidi s povolením k pobytu a měla tu síť agentů. O tom psala i česká média.
Druhá generace Vietnamců jako nepřítel režimu
Zpráva s odvoláním na vietnamské zástupce poukazuje na to, že se druhá generace Vietnamců v Česku snaží spolupracovat s úřady a neziskovými organizacemi na zlepšení integrace. V loňských komunálních volbách se o přízeň voličů ucházelo mnohem víc vietnamských kandidátů než dřív. Také hnutí a strany stály o hlasy lidí z vietnamské komunity.
Zpráva uvádí, že první generace neumí pořádně česky, nezná předpisy a nevyzná se v sociálním a zdravotním systému. "Vznikl problém budoucnosti této stárnoucí generace," uvedl zástupce menšiny. Vyřešit by se podle něj měly i důchody lidí, kteří pracovali a platili odvody v bývalém Československu. Mnozí z nich se vrátili do Vietnamu. Druhá generace už zažívá odlišný přístup při hledání práce či bydlení.
V radě vlády pro národnostní menšiny jsou zástupci 14 minorit. Na nevyplácení dílčích starobních penzí si stěžují třeba Němci či Bělorusové. Příslušníci menšin ve zprávě upozorňují i na radikalizaci české společnosti a xenofobii. Nedostatečné jsou podle nich dotace od státu třeba na vzdělávání v menšinových jazycích či na jiné aktivity.
