„Zabíjeli jsme příliš mnoho ryb po příliš dlouhou dobu,“ říká Orri Vigfússon, který osmnáct let svého života věnoval záchraně lososa atlantského. Ve čtvrtek se setkal se zástupci českých rybářů a ochranářů, aby s nimi diskutoval o svém projektu navracení populace královské ryby do jejích historických lokalit. Během své dvoudenní návštěvy v Praze přiblížil své záměry i v rozhovoru pro redakci TÝDEN.CZ.
Čtyřiašedesátiletý Islanďan, jehož rodina se podílela na vylovení populace sleďů, založil v roce 1989 Fond severoatlantského lososa. Jeho pomocí chce udržet populaci lososů na přijatelné úrovni. Jedinou cestou, kterou je toho podle něj možné dosáhnout, je ochrana ryby ve všech jejích teritoriích a zákaz jejího zabíjení. Fondu se podařilo na výkup práv na komerční lov shromáždit za 17 let 30 milionů eur, přispěly i vlády Španělska, Francie, Británie a USA. Fond přispěl k omezení lovu vlečnými sítěmi. Výsledkem jeho práce jsou zvyšující se počty ryb v islandských, irských a britských řekách. Nyní se čerstvý držitel prestižní Goldmanovy ceny za ekologii rozhodl přispět k záchraně lososů v Česku.
Český losos je po téměř padesáti letech zpět. Bojuje však s překážkami Rybářům nechybějí peníze jen na výstavbu rybích přechodů, ale také na lososí líhně. Aby totiž voda z českých řek byla pro lososy opravdu přijatelná a vrátili se do ní, měli by se jí nalokat okamžitě po vykulení z líhně. Zařízení, které by mělo přijít zhruba na 15 milionů, by chtěli rybáři vybudovat nejdříve na Kamenici, Ploučnici, Ohři. Později, až se zlepší splavnost na Labi, také na Divoké Orlici. Tyto řeky považují čeští rybáři pro lososa za ideální. Celý proces takového návratu může podle Duška trvat i dvě desítky let. |
Před několika dny jste obdržel prestižní Goldmanovu cenu za přínos pro ochranu životního prostředí za vaše dlouholeté úsilí zachránit druh lososa severoatlantského. Jak jste spokojen se současnou situací populace lososa v Evropě a v Česku?
Záměrem mého působení je vrátit lososa všude tam, kde je to možné, tedy do jeho původního prostředí. Vždy je potřeba vymyslet způsob, jakým to v dané lokalitě udělat. Pokud se týká Evropy, je nutné pro lososa zpřístupnit ústí řek směrem k horním tokům, kde by mohl dokončit cyklus své reprodukce. Chceme postupovat cestou obchodních ujednání, tedy oslovit soukromý sektor a zvýšit zájem o sportovní přirozené rybaření. Věříme zejména v obchodní dohody, protože je to efektivní cesta, jak zachránit divokou přírodu. Komerční průmysl nerespektuje vládní úmluvy a nařízení, ale respektuje obchodní smlouvy.
Vedl jste zdlouhavá, ale nakonec úspěšná jednání s irskými rybáři, aby přestali lovit lososy plovoucími sítěmi. Několikrát jste se zmiňoval o tom, že jednání byla tvrdá. Nakonec to skončilo na konci roku 2006 odkupem všech licencí na síťový rybolov lososa v Irsku. Proč to tak dlouho trvalo?
S irskými rybáři to trvalo patnáct let. Slibovali a slibovali. Irské rybáře jsme dostali před Evropskou komisi za porušování podmínek životního prostředí, postavili jsme je před justici ve Spojených státech za porušování mezinárodního mořského práva. Byl to poslední národ, který nedokázal nařízení uznat. Změnila to až nová politická situace. Teď se ale obáváme, že irští rybáři přejdou od volně unášených sítí na lov do tažených sítí za lodí. Obvykle ale chceme, aby se rybáři rozhodli pro přijatelný lov lososa sami. V Irsku to prostě nešlo.
Jak se chystáte na evropské a zvláště české rybáře? Na evropských tocích je situace trochu odlišná…
To zajisté. Zde je to především otázka kvality a přirozenosti životních podmínek. Vy máte na řekách podobný systém a nejspíš budete mít i podobné problémy: stejné znečištění, překážky na tocích. Takže bychom mohli potíže řešit podobnými cestami - budováním rybích přechodů apod. Dnes není problém v tom, že se losos loví, ale jakým způsobem se loví. Vidím příležitost v rozvíjení aktivit jako je tradiční sportovní chytání lososa na mušku. To totiž zvyšuje zájem veřejnosti na tom, aby se losos do řek vrátil. Chtěl bych se dočkat podnikání ve sportovním rybaření. Potřebuji se o místních podmínkách co nejvíce dovědět. Je třeba nejdříve s lidmi z Evropy hovořit a začít spolupracovat. Už jsem navázal dobré kontakty s francouzskou vládou a španělskými úřady.
Lososi původně žili v Čechách v šestnácti tocích. Poslední losos v Česku zmizel v roce 1948 kvůli znečištění a překážkám, jako jsou vodní hráze. Nyní jsou lososi uměle vysazováni v rámci projektu Losos 2000, část se jich objevuje na dolních tocích zatím u čtyř řek. Chystáte se navázat spolupráci?
Jsem v kontaktu s experty z celého světa, tak si můžeme vyměnit zkušenosti a spojit síly. Byl jsem na konci 90. let u toho, když v Evropě probíhala jednání o projektu Losos 2000, nyní budu rád, když budou schůzky obnoveny. Ve srovnání s předchozí návštěvou Evropy vidím, že zástánců myšlenky návratu lososa je mnohem vice. Zejména bychom chtěli, aby soukromníci spolupracovali s úřady a s vědci.
Jste prvním obchodníkem, který obdržel Goldmanovu cenu. Jak Vám profese ve vašem úsilí pomáhá?
Zkušenosti obchodníka mi nepochybně pomáhají. V záchraně populace lososa se mi podařilo objevit skrytou obchodní příležitost. Když chytáte lososa do sítí, je cena takového lososa deset až dvacet eur. Ale když je chycen sportovním rybářem tradičním a přirozenějším způsobem na mušku, jeho cena může být tisíc až dva tisíce eur. Viděl jsem v tom velmi důležitou investici.
Proč jste se rozhodl zrovna pro lososa? A ne pro jiný ohrožený druh?
Protože lososa miluji, rád jej chytám. Losos je moje osudová životní vášeň. Řekl jsem si prostě, že jej musíme zachránit. Zároveň jsem chtěl, aby se to stalo nějakým účinným a dostatečně rychlým způsobem.
Za chvilku se sejdete s českými rybáři, co jim chcete navrhnout?
Chci si s nimi vyměnit co nejvíce infomací. O podmínkách lososa v Česku vím jen velmi málo. Vím ale, co je potřeba: životní cyklus lososa musí být úplný, od řeky až po oceán. Jiná cesta není. Je potřeba chránit ta nejlepší místa, kde se lososi potřebují reprodukovat. Chci vidět lososa za tisíc eur, který se vrací do svých historických lokalit. Možná, že jsem šílený, ale věřím, že jednou naše děti budou šťastné, že uvidí lososy v řece.
Jak se Vám v Praze líbí, jste tu poprvé?
Ne, opakovaně sem jezdím již léta. Rád se sem vracím, je to nejkrásnější město na světě.
Foto: NASF
