Vítězství hokejistů proti Sovětům se před padesáti lety slavilo v ulicích

Domácí
28. 3. 2019 06:00
Pražané na Václavském náměstí během oslav vítězství československých hokejistů nad týmem Sovětského svazu.
Pražané na Václavském náměstí během oslav vítězství československých hokejistů nad týmem Sovětského svazu.

Zápasy se sovětskými hokejisty na mistrovství světa, které se konalo ve Švédsku v březnu 1969 jen sedm měsíců po okupaci Československa, měly pro československé fanoušky zvláště silný náboj. Vlna nadšení se zemí přelila již 21. března 1969 po prvním vítězství nad SSSR a po druhém zápase se Sověty o týden později, který skončil 4:3 pro Čechoslováky, bylo prakticky celé Československo na nohou. Začaly bouřlivé oslavy, které se někde změnily v otevřená vystoupení proti okupantům.

Světový šampionát se přitom v roce 1969 měl původně konat v Praze, ale po okupaci republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se Československo pořadatelství raději zřeklo. O titul se tedy bojovalo ve Švédsku. V březnu 1969 vládla v Československu mezi lidmi atmosféra nastupující rezignace, kterou nedokázalo změnit ani sebeobětování Jana Palacha na začátku roku. Hokej ale nakrátko všechno změnil, do atmosféry zasáhli i hráči, část si totiž přelepila hvězdy na státních znacích na dresech.

Radost nad druhým vítězstvím se rychle přelila do ulic, v místech, kde sídlily sovětské posádky, se ale často přerostla v konflikty. V Ústí nad Labem dokonce hořelo několik sovětských vojenských aut. S velkou pravděpodobností se ovšem většinou jednalo o záměrně vyprovokované akce. Státní bezpečnost stála také za nejvýraznějším konfliktem hokejových oslav - rozbitím kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v dolní části Václavského náměstí.

Ta se stala terčem útoku už 25. ledna 1969 při pohřbu Jana Palacha a StB se tím inspirovala. Na chodník před kancelář s předstihem dala dovézt dlažební kostky, které během oslav její agenti začali házet do výlohy. V té době bylo na náměstí kolem 150 000 lidí a někteří se snadno nechali provokatéry strhnout. Protisovětské akce se staly pro Kreml vítanou záminkou k tomu, aby zvýšil tlak na odstoupení prvního tajemníka komunistické strany Alexandra Dubčeka.

Na zasedání ÚV KSČ v dubnu Dubček sám požádal o uvolnění z funkce a na jeho místo nastoupil Gustáv Husák. Normalizace v Československu se mohla rozběhnout naplno.

Autor: ČTK Foto: , ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ