Ministerstvo průmyslu a obchodu chce v rámci vládního boje proti benefitům zrušit zvláštní příspěvek, který získávají horníci (ZPH). Státu přitom likvidace příspěvku nepřinese prakticky nic, zato uhlobaroni ušetří během let desítky milionů korun.
Horníkům, kteří museli opustit podzemí ze zdravotních důvodů, v současné době náleží kompenzace 1500 až 1900 korun, kterou dostávají až do 60 let věku nebo do odchodu do důchodu. Podle zdůvodnění ministerstva však jde o "nesystémovou sociální dávku, která již ztratila své původní poslání". Úřad je totiž přesvědčen, že "hornictví již není celoživotním zaměstnáním a dosud vyplácené dávky ZPH nemají podstatný vliv na zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených se změnou zaměstnání a úplně ztratily opodstatnění". Informaci o chystané změně přinesl deník Právo.
Podle zdůvodnění zákon "odrážel situaci v hornictví v období extenzivní těžby, kdy především pracovníci hlubinných dolů byli dlouhodobě vystaveni nepříznivým účinkům pracovního prostředí na zdraví a bylo značné množství případů nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání".
Podle předsedy hornického odborového svazu Jana Sábela ale to samé platí i dnes. "Technika je sice lepší, ale prašnost stále stejná," řekl Právu. "To odůvodnění je naprosto neodůvodněné," dodává.
Příplatek nevyplácí stát, ale zaměstnavatelé. Podle Sábela Ostravsko-karvinské doly, kterých se opatření týká především, vyplácejí ročně kolem padesáti milionů korun dvěma až třem tisícům lidí. Již dnes se ale zaměstnavatelé snaží vyplácení příspěvku různými způsoby obejít.
Ať vláda přijede sfárat
Odborový hornický svaz proti záměru ministerstva zrušit příspěvek již protestoval. "Pokud to přesto ve vládě a v parlamentu projde, budeme jednat se zaměstnavateli o nějaké náhradě. V této chvíli, kdy to je v připomínkovém řízení, to vidíme od ministerstva jako zbytečný výstřel do tmy, protože to neplatí stát, ale zaměstnavatel. Je to zbytečné štengrování, co si vláda může dovolit vůči zaměstnancům," tvrdí odborový předák.
Podle něj se česká vláda chová k horníkům takto, protože ministři neznají podmínky, v jakých se v hlubinných dolech pracuje. Když se před třemi lety diskutovalo o zvyšování důchodového věku, pozval Sábel tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS), aby sfáral. "Když pak vyfáral, bylo do dvou měsíců na světě nařízení vlády o předčasných důchodech horníků," poznamenal předák.
Podle něj již před lety jako ministr Nečas slíbil, že udělá analýzu věku dožití horníků. "Dodnes nic uděláno není, prý z důvodu ochrany osobních údajů. To je nesmyslný argument," prohlásil Sábel. "Střední délka života horníků je velice nízká. V Polsku proto mohou odcházet do důchodu již od 43 let po odpracování 25 let v dole, v Německu je to zhruba v 50 až 55 letech, a u nás by měli horníci dělat až do 65 či do 70?" zlobí se Sábel.
Dříve zdejší horníci odcházeli do penze v 50 či 55 letech. "Možná bych si to měl zopáknout a pozvat do dolů pro změnu celou vládu na zasedání, aby to poznala," uvedl s tím, že pozvání vládě přednese hned na příští tripartitě.
