Na seznam národních kulturních památek bylo nově zařazeno devět historických předmětů, uměleckých děl a církevních památek. Příslušné nařízení na nočním jednání schválila vláda.
Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu byly prohlášeny třeba Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium a některé gotické deskové malby. Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Stát prohlašuje za památky i předměty a nemovitosti, které jsou v jiném než jeho vlastnictví.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více.
Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, NKP prohlašuje vláda. Včetně devítky nových bude od 1. ledna příštího roku tvořit soubor NKP 306 položek.
Mezi památky, o něž církev usilovala při majetkovém vyrovnání se státem, patřil Vyšebrodský cyklus. Ten se církvi vrátil, o Madonu z Veveří se církev začala soudit. Madona z Veveří je dnes ve sbírkách Národní galerie v Praze, která ji v rámci restitucí odmítla vydat farnosti Veverská Bítýška na Brněnsku. Stát argumentuje tím, že na něj vlastnické právo přešlo již před 25. únorem 1948, což je datum rozhodné pro zákon o majetkovém vyrovnání. Středověké sakrální plastice z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře chce ministerstvo přiznat nejvyšší ochranu, ale i s ní spojená omezení při zacházení s památkou, a to právě v době, kdy se o ni církev začíná soudit.
Nejvyšší památkové ochrany budou požívat i Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice.
Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis vytvořený mezi roky 1558 až 1565 ze sbírek Památníku národního písemnictví. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600.
Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku Náchod a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
