Česká vláda udělala riskantní krok. Neustoupila nespokojeným poslancům a schválila Topolánkův patnáct centimetrů tlustý balík reforem, aniž by do něj zapracovala daňový doplněk Vlastimila Tlustého či sáhla na Julínkovy zdravotní reformy, jak požadovali lidovci. Mirek Topolánek ponese nyní svůj batoh do sněmovny, kde bude bojovat i o hlasy z vládní koalice.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se neobává, že by reforma ve sněmovně neprošla, a to i kvůli absenci hlasů z jeho vlastní strany. "Je na diskusi v našich poslaneckých klubech, abychom zaujali své společné stanovisko. Já jsem v tomto ohledu optimistou," řekl sebejistě.
Stejnou větou reagoval i na to, zda věří, že reformu podpoří Vlastimil Tlustý, který svůj hlas podmiňoval prosazením alespoň části svého návrhu. Nespokojení lidovci Jiří Carbol a Ludvík Hovorka ještě před rozhodováním vlády uvedli, že mají velký problém s podporou reformy, a to kvůli její zdravotní části, jíž vytýkají, že za lékařskou péči mají platit i děti do patnácti let. To se nelíbí ani předsedovi Jiřímu Čunkovi, ale ke změně se mu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka nepovedlo přesvědčit.
Úspěšný byl naopak ministr Martin Bursík. Povedlo se mu prosadit daňové zvýhodnění pro ty domácnosti, které topí na plyn. Kabinet se také shodl, že zůstane zachováno daňové zvýhodnění režijních jízdenek zaměstnanců drah. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), který výhodu označil za nesystémovou, podle svých slov tuto politickou dohodu respektuje. Poslanci budou o návrhu reformy hlasovat pravděpodobně v červnu.
Reforma by měla v následujících letech státnímu rozpočtu ušetřit desítky miliard korun. Koalice plánuje sjednotit daň z příjmů na 15 procent - počítala by se ovšem z takzvané superhrubé mzdy zahrnující i sociální a zdravotní pojištění. Snížená sazba DPH se má zvýšit z pěti na devět procent. Vláda také plánuje, že firmy budou platit z příjmů 19procentní daň místo nynějších 24 procent.
Klíčovou součástí reformy je změna sociálního systému. Ministr práce Petr Nečas (ODS) chce zastavit automatickou valorizaci sociálních dávek. Pravidelně by se měly zvyšovat jen penze. Zrušit by se mělo takzvané pastelkovné pro rodiče prvňáčků, snížit porodné, až na výjimky zrušit pohřebné, zásadně změnit nemocenskou či systém rodičovské dovolené.
Analytik Aleš Michl soudí, že vládní řešení je politicky kompromisní, nikoliv ekonomicky systémové. "Je to stabilizační batoh, nikoliv reforma. K růstu HDP to přispěje maximálně půl procentem," sdělil. Dodal, že reforma trpí "přílišnou upjatostí na změny v daních, ale ministři jaksi pozapomněli na výdajové škrty". Za důležitější považuje chystanou reformu zdravotnictví a důchodového systému.
Podle analytika Pavla Sobíška udělal kabinet schválením balíku reforem první zásadní krok k obhajobě smyslu existence vládní koalice. Odhadl, že existuje nadpoloviční šance, že reformy ve sněmovně uspějí. "Poslanci vládní koalice si jistě uvědomují, že opatrné reformy jsou pořád lepší než žádné reformy," vysvětlil svůj mírný optimismus. Pokud by reformu smetli poslanci ze stolu, žádná politická síla již v tomto volebním období s ničím smysluplným nepřijde, dodal Sobíšek.
Foto: Tomáš Nosil
