Ministerstvo financí při posuzování rozpočtu na rok 2008 navrhlo odebrat resortu školství asi miliardu korun, z níž se měl financovat nárůst počtu studentů. Znamená to, že školy budou moci přjmout o 15 tisíc vysokoškoláků méně než letos. Školy zřejmě budou muset ušetřit na pomůckách a zkvalitňování výuky, zastavila by se i vysokoškolská reforma.
Podle ministryně školství Dany Kuchtové je na navrhovaném rozpočtu ministerstva školství pozitivní, že nepožaduje propouštění učitelů a umožní zvýšit jejich platy o jeden a půl až tři procenta. Velkou čárou přes rozpočet je ovšem škrtnutá miliarda z peněz vysokých škol. „Ohrozí přijímání nových studentů, především v magisterských a doktorských programech,“ varovala Kuchtová. Zarazit by mohl i probíhající reformu vysokých škol, která je má přiblížit efektivním institucím v západních zemích.
Školství má prý škrtat jinde
Ministr financí Kalousek nicméně tvrdí, že je na rozhodnutí ministryně, odkud odebranou miliardu vezme. S tím zástupci ministerstva nesouhlasí. „Asi 95 procent výdajů našeho ministerstva tvoří mandatorní výdaje na mzdy a odvody. Do regionálního školství jde 80 miliard, které nemůžeme seškrtávat, na sport a tělovýchovu jde celkově 800 milionů, z nichž většina je také vázána,“ vypočítává vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva Zdeněk Bernard.
„Zrušit ze dne na den všechny diagnostické ústavy nemůžeme,“ doplňuje ho ministryně Kuchtová. Úspory prý ministerstvo plánuje u výzkumných ústavů, které zřizuje – má se ale jednat o 10 až 15 milionů korun, nikoli o miliardy.
Vysokým školám budou chybět miliardy dvě
Česká republika je Evropou kritizována, že má příliš málo vysokoškoláků. V posledních letech proto studentů na univerzitách a vysokých školách přibývá – více žáků do škol nastupuje, než je opouští. Počet přijatých v letošním roce byl asi 89 tisíc a školy ho chtěly dále navyšovat. I pokud ale přijmou studentů stejně, budou jich mít celkově asi o 15 tisíc víc (viz tabulka).
| rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 (propočet) |
| financovaný počet studentů | 230 458 | 245 292 | 261 365 | 280 755 | 296 916 |
| prostředky "na vzdělávání" (v tisících Kč) | 15 348 364 | 16 622 726 | 19 064 257 | 20 338 949 | 19 200 000 |
| částka na studenta (v Kč) | 66 599 | 67 767 | 72 941 | 72 444 | 64 665 |
| meziroční změna částky na studenta | 5,60% | 1,80% | 7,60% | -0,70% | -10,70% |
Školám přitom budou vlastně chybět oproti optimu víc než dvě miliardy: Letos dostaly ve srovnání s rokem 2006 jednorázově přidánu miliardu korun (tu ale v roce 2008 už nedostanou), a žádaly ještě asi 1,2 miliardy korun na nárůst počtu studentů.
„Podle mého odhadu nemůže dojít k tomu, že by se počet studentů snížil,“ domnívá se ministryně Kuchtová s poukazem na to, že přijímací řízení už probíhá.
O tom, jak konkrétně budou vzniklou situaci řešit, nechtějí v tuto chvíli zástupci vysokých škol příliš hovořit. „Informace jsme dostali teprve včera, o dalších krocích se musíme poradit minimálně v užším předsednictvu,“ sdělil pro TÝDEN.cz předseda Rady vysokých škol Vladimír Haasz. Druhá vysokoškolská reprezentace, Česká konference rektorů, má ve čtvrtek a pátek pravidelné zasedání.
Dopady obecně? Uteče nám Evropa
O tom, co by škrty přinesly, zatím vysoké školy nemohou konkrétně mluvit, protože nevědí, jak na ně dopadnou. Podle rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla miliardový škrt zabrání transformaci a dalšímu rozvoji vysokých škol. "Snížený rozpočet nepokryje ani přirozenou inflaci nákladů na provoz, proto bude nutné přijmout úsporná opatření ke snížení provozních nákladů," konstatuje mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.
„Snížení rozpočtu vytváří překážku k přijetí ke studiu plánovanému počtu studentů, které zejména v oblasti studentů doktorských studijních programů může způsobit vážné škody v rozvoji potenciálu nových tvůrčích pracovníků výzkumu a vývoje,“ sdělil na dotaz TÝDEN.cz k možným dopadům škrtů prorektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě.
„Dovedu si představit, že snížení prostředků z MŠMT spolu s objektivní nemožností realizace systémových změn v reálném čase přivede některé vysoké školy k ‚pomalému vykrvácení‘," domnívá se kvestor ČVUT Petr Pětioký s poukazem na to, že rozhodování akademických orgánů například o změnách v rozpočtování velmi dlouho trvá.
Josef Beneš z vysokoškolského odboru MŠMT poukazuje i na vyčíslitelný handicap: „Česko se v posledních letech propracovalo k tomu, že do vysokého školství šlo 0,9 procenta HDP. Letos už to je jen 0,85 a pro příští rok by podíl klesl na 0,8. V okolních zemích, a nemyslím teď ty nejvyspělejší západoevropské, dávají 1 až 1,3 procenta HDP,“ varoval a dodal, že v Česku se studenti vzdělávají za pětinové až třetinové náklady ve srovnání se západními zeměmi.
Škrtání hrozí i nadále
Škrtem v prostředcích pro vysoké školy ale omezení resortu školství nekončí. Pro následující léta totiž ministerstvo financí navrhuje prostředky resortu ještě dále seškrtávat: v roce 2009 o 471 milionů, v roce 2010 o necelých 900 milionů.
„S vládní prioritou úspor jsem ztotožněna, ale je potřeba úspory jinak rozložit mezi resorty,“ komentuje návrhy ministerstva financí Kuchtová. „Pokud jsme se přiklonili ke strategii vzdělanostní společnosti, nemůžeme omezovat školství,“ odvolává se na programové prohlášení vlády.
„Nemá smysl investovat do výzkumu a vývoje, pokud nevychováme výzkumníky,“ dodává. Na výzkumná a vývojová pracoviště totiž mohou české vysoké školy (především mimopražské) čerpat v následujících letech až 7 miliard korun ročně – musí ale zajistit jejich provoz a personální zabezpečení do budoucna.
Foto: Lucie Pařízková, archiv
