Vládní odborná komise měla navrhnout kompletní reformu důchodů v Česku. Jenže tyto plány i po roce a půl jejího fungování zůstaly pouze na papíře. Za pouhou žvanírnu panel označují i sami jeho členové.
Česká populace stárne a výdaje na důchody neustále rostou. Co s tím? Odpovědi měla přinést vládou jmenovaná komise pod vedením profesora Martina Potůčka zaštítěná ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD). "Rada starších" složená z odborníků a stranických expertů se však neosvědčila. Návrhy, které předložila, jsou podle kritiků politicky neprůchozí; ve výsledku jsme se místo reformy dočkali jen dílčích změn, jež naopak penzijní systém mohou učinit ještě složitější a méně přehledný.
Aktivitu nehledejte
O tom, že se komisaři právě nepřetrhnou, hovoří i fakt, že se v plenárním složení za celý letošní rok sejdou jen čtyřikrát. A ani při těchto výjimečných příležitostech aktivitou právě nehýří. Jak vyplývá ze zápisů, většinu času stráví seznamováním se s přizvanými hosty, případně několik hodin trvající výměnou názorů nad procedurou hlasování. Krátce po poledni se následně začnou jednotliví komisaři pomalu vytrácet, až jich zbude tak málo, že musí šéf komise její jednání předčasně ukončit.
"Neúčast některých politiků a expertů s hlasovacím právem narušuje minimální účast nutnou pro usnášeníschopnost," vysvětluje tisková mluvčí komise Markéta Havelková. Někteří členové prý byli opakovaně žádáni, aby na jednání chodili, a pokud právě nemají čas, ať za sebe alespoň pošlou náhradu. "Bohužel i po přislíbení účasti mnozí častokrát nedorazí a ani se neomluví," dodává Havelková. Tento problém by podle ní mělo vyřešit zamýšlené zavedení písemné formy hlasování, aby členové již nemuseli být fyzicky přítomni. Některá jednání pak údajně probíhají v rámci pracovních skupin, jež se scházejí častěji.
Ztráta času
Jako větší problém důchodové komise se jeví její roztříštěnost. Podle zdroje z expertního panelu se komisaři rozdělili do tří zhruba stejně početných frakcí. První patří k profesoru Potůčkovi. Jde o jeho sympatizanty, kteří chodí na zasedání pravidelně a svou účast v komisi vnímají jako prestižní záležitost.
Druhá frakce se skládá převážně z politiků a ti na komisi chodí jen málo či nedorazí vůbec. Sem můžeme řadit například místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, který už prý činnosti panelu nehodlá věnovat ani minutu svého života. "Po pár zasedáních jsem zjistil, že je to ztracený případ. Jsem člověk velmi zaměstnaný a zaneprázdněný a jediné, co k tomu můžu říct, je, že nemůžu ztrácet svůj čas někde, kde to nemá absolutně žádnou efektivitu," uvedl Kalousek pro TÝDEN.
Třetí frakcí jsou nezávislí odborníci pocházející z různých vysokých škol a výzkumných institucí, kteří do panelu přišli s představou, že budou u zrodu nového penzijního systému. Jenže jejich ideály brzy vystřídalo vystřízlivění.
* Proč někteří členové komisi označují jako pouhou žvanírnu?
* Jak se hodlá do reformy penzí zapojit Andrej Babiš?
* Co říkají na činnost komise experti z vysokých škol?
Čtěte v časopise TÝDEN, který vychází již v pondělí 19. října 2015.