Vládní škrty ženou Čechy až k pokusům o pogromy na Romy

Situace většiny obyvatel v Česku se loni podle výroční zprávy koalice Social Watch zhoršila. Mohou za to prý mimo jiné přílišné vládní škrty. Doplácejí na ně nejvíc lidé s nejnižšími příjmy, častěji ženy. Výsledkem zhoršování stavu v zemi jsou i protiromské nálady, které vedou až k "pokusům o pogromy". Politiku provází korupce. Uvádí to česká část zprávy Social Watch, kterou zveřejnili její zástupci. Zastřešuje 700 organizací ze sedmi desítek států. Zaměřuje se na boj s chudobou, rasismem a diskriminací či na ochranu životního prostředí.

"Rok 2012 nebyl pro většinu obyvatel ČR dobrý. Země se v roce 2012 stále nedostala na úroveň roku 2008 a sousední země jí ekonomicky stále více unikají," uvádí zpráva Social Watch. Obsahuje popis situace i analýzy ekonomů či sociologů, kteří se kloní k levici.

Autoři kritizují Nečasovu vládu. Podle nich neměla vizi a pozitivní národohospodářský program. Jediným cílem se prý stala "fiskální konsolidace", tedy škrty v rozpočtu. Podle aktivistů přispěly ke stagnaci ekonomiky. Omezily totiž spotřebu, propadla se o 3,5 procenta. Inflace naopak rostla o 3,3 procenta. Nárůst cen postihl hlavně lidi s nižším příjmem. Mnozí začali nakupovat v zahraničí, kde je některé zboží levnější, popisuje zpráva.

Na trhu práce se prý zvyšovala nejistota. Řada lidí sice našla místo, ale nedostala běžnou zaměstnaneckou smlouvu. Pracovala jen na dohodu či jako živnostník. Chudoba ohrožuje až pětinu pracujících, a to více ženy, píšou autoři. Poklesla reálná mzda.

Zpráva připomíná, že sociální reforma od loňska změnila dávky i přístup k nezaměstnaným. Pro ně zavedla třeba povinnou veřejnou službu, kterou Ústavní soud už zrušil. Zpřísnily se i podmínky pro nárok na pozůstalostní penzi. Snížil se celkový rodičovský příspěvek z 236 tisíc na 220 tisíc korun, což dopadá podle aktivistů hlavně na chudší rodiny a samoživitelky. Zrušil se i souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, koncem loňska se ale zas obnovil. Kritiku ve zprávě sklízejí i sKarty.

Dokument poukazuje také na to, že v Česku chybí sociální bydlení. Kritizuje sestěhování rodin v potížích do předražených a nevyhovujících ubytoven. "K tomuto jevu dochází ve větší míře než v předchozích letech," uvádějí aktivisté. Podle nich v ghettech končívají hlavně Romové.

Závažným problémem jsou podle autorů "pokusy o pogrom" na Romy. Vyvolat je prý mohou banální či zdánlivé konflikty. Zpráva připomíná případ z Břeclavi, kde se zranil patnáctiletý hoch. Vymyslel si, že ho zbili Romové. Ve městě se pak konaly protiromské demonstrace, "které by bez policejních zásahů přerostly v pogrom". Aktivisté zmiňují i letošní nepokoje v Duchcově a Českých Budějovicích.

Po loňských krajských volbách se do zastupitelstev dostalo víc žen. Jejich podíl se zvedl z asi 18 procent na 20 procent. "Tento minimální nárůst znovu ukazuje, že nelze spoléhat na přirozený vývoj a je potřeba přistoupit k systémovým změnám, které by vedly k vyrovnání zastoupení žen a mužů v politice," uvádí zpráva. Podle ní by pomohly kvóty a další opatření, která ale čeští politici odmítají.

Strašák korupce

Podle autorů se "korupce stala nejviditelnějším problémem české politiky". Autoři připomínají vysoké odměny pro bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a jeho přítelkyni Janu Nagyovou či místa ve správních radách za složení poslaneckého mandátu.

Aktivisté míní, že stát je dlouhodobě v úpadku a lidé už rezignovali, na protivládní demonstrace jich chodí jen pár desítek. Neziskové organizace se od politiky drží stranou, obávají se prý o dotace.