Martin Kašpárek, kterému média kvůli tomu, že své malé syny se ženou nikdy nepouštěl z bytu, přezdívají "vlčí otec", je svéráz. Od jeho propuštění z vězení uplynul týden, Kašpárek se nastěhoval k manželce do nového bytu a za dětmi byl zatím jednou. "Díky tomu soudu se nám stala i spousta dobrých věcí. Určitě nám to jako rodině pomohlo," tvrdí nečekaně.
Obyvatelé oprýskané bytovky na okraji Mníšku pod Brdy možná nového souseda v prvním patře zatím nestačili ani pořádně zaznamenat. A to i přes jeho nepřehlédnutelnou dvoumetrovou postavu. Martin Kašpárek totiž navzdory svému vzrůstu působí nenápadně a tak trochu plaše. "Pojďte dál," zve nás s vlažným stiskem ruky do nevelké kuchyňky nájemního 1+1 a jeho manželka Hana nám nabízí sklenici vody.
Prohlížím si muže, kterého soud nedávno označil za egocentrického manipulátora a za týrání dvou malých synů, které mělo spočívat především v tom, že je nikdy nepustil za dveře bytu, mu poněkud nečekaně vyměřil sedm roků vězení. Kašpárek sice tvrdil, že děti se ženou chtěli držet stranou společnosti jenom do určitého věku a ven by je dříve nebo později pustili, ale nebylo to nic platné. "Jsem z té vězeňské stravy pohublý. Ale manželka mě už vykrmuje," usměje se, když se zeptám, jak snášel pobyt za mřížemi.
Na svobodě se ocitl v podstatě prozatímně po sedmi měsících a deseti dnech. Verdikt Městského soudu v Praze zrušili soudci z nadřízeného vrchního soudu. Případ se nyní vrátil na začátek a začíná se projednávat znovu. Kvůli zrušení původního rozsudku nemusela jeho žena nastoupit psychiatrickou ambulantní léčbu, která ji měla zbavit závislosti na manželově osobě. "Chtěli nás tak jenom rozdělit. Máme se moc rádi," utrousí introvertní žena, která se ale občas nebojí rozpovídat a manžel ji před námi nijak neokřikuje ani na ni nehází zlé pohledy.
O jejich vzájemné provázanosti svědčí i to, že Kašpárkovy první kroky z vězení vedly rovnou za manželkou, která se do maloměsta ležícího kousek za Prahou přestěhovala v zimě z jejich bytu na Vinohradech. "Psali jsme si, i když byl ve vězení. Čekala jsem na něj před vchodem domu. Chtěli jsme být blízko klukům," říká žena.
Soudy totiž hochy, kterým jsou dneska dva a tři roky, svěřily do péče Kašpárkovu bratrovi, který žije ve stejném domě jako jeho rodiče - v nedaleké Líšnici. "Je to asi pět kilometrů. Jednou už jsem za nimi byl a tenhle týden se tam chystáme na rodinou sešlost," popisuje blízkou budoucnost "vlčí otec", jenž má na dění kolem svého případu svérázný názor. "Díky tomu soudu se nám stala i spousta dobrých věcí. Určitě nám to jako rodině pomohlo," tvrdí nečekaně.
S rodiči, kteří se starají i o starší dceru Kašpárkových, prý našli společnou řeč. Prarodiče obou hochů prý dokonce chtějí na manžele Kašpárkovy převést i rodinnou brašnářskou firmu. "Všechno se mezi námi vyčistilo. Byla chyba kluky takhle před rodinou zapírat. A jaké další chyby jsme udělali? Myslím, že tou největší bylo odcizení dcery," svěřuje se Martin Kašpárek.
Vyznavači velmi zvláštního alternativního stylu života u soudu ale některé zúčastněné šokovali nejenom popisováním dvou domácích porodů, které vždy zvládli pouze spolu. Přísedící soudkyně se podivovala třeba i nad tím, že neměli doma automatickou pračku, a tak paní Kašpárková musela prát a vyvářet pleny ručně. Odpor k automatické pračce ale nezmizel. "Já ji prostě nechci. Peru ráda v ruce," špitne žena.
Když přijde řeč na to, zda budou usilovat o návrat dětí do své péče, působí Hana i Martin trochu zaraženě. Nakonec z nic vypadne, že o tom zatím neuvažují. "Bratr je má v poručnictví a my za nimi můžeme jezdit. Oni jsou tam spokojení a je jim tam líp. Zatím nejsou soudy za námi a tohle by nebyla správná cesta," tvrdí Kašpárek a manželka přitakává.
Pro někoho se může takový postoj zdát naprosto nepochopitelný, Kašpárkovi ale nejsou dvojice zařaditelná do běžných vzorců chování. Otázkou pro soud ale zůstává, zda si Martin Kašpárek za svoje činy opravdu zaslouží sedmiletý trest.
