Kardinál Miloslav Vlk zůstává zatím v čele katolické církve v Čechách a v úřadu pražského arcibiskupa. Rozhodnutí papeže Benedikta XVI. bez dalších podrobností zmínil v závěru sobotní bohoslužby k Vlkovým 75. narozeninám apoštolský nuncius Diego Causero. Při dovršení tohoto věku podle církevního práva požádal hodnostář o možnost odejít na odpočinek, je však obvyklé, že Vatikán hned nevyhoví.
Pražský arcibiskup Vlk předpokládal, že k sobotnímu dni dostane odpověď hlavy katolické církve na svůj dubnový rezignační dopis. Podle církevních zdrojů se tak přímo touto formou nestalo, ale má se za to, že dostatečnou odpovědí byla už dřívější informace z Vatikánu o úmyslu papeže prodloužit mu službu na další dva roky.
"Myslím si, že mnozí čekali, že odejdu. A poněvadž mne považovali za překážku v některých jednáních, tak v tomto smyslu je to určitě pro mne satisfakce, že já tady zůstávám a že bude nutné se smířit s tím, že v těch jednáních, pokud moje kompetence stačí, se budu angažovat dál," řekl Vlk Českému rozhlasu.
V Česku doposud nebyla ratifikována smlouva s Vatikánem, nebylo nalezeno řešení majetkových křivd z minulosti ani model budoucího financování církví a vztahu se státem. Čtrnáct let se také táhne spor mezi Kanceláří prezidenta republiky a Metropolitní kapitulou o vlastnictví Svatovítské katedrály na Pražském hradě, kterou komunistický stát prohlásil v 50. letech spolu s Hradem za vlastnictví lidu.
Kardinál Vlk, který s alternativou, že papež demisi nepřijme, počítal, před několik dny řekl, že pokud se tak stane, bude se dále věnovat podpoře výstavby kostelů na sídlištích kolem Prahy, přípravě diecézní synody a aktivnímu zapojování laiků do života a práce církve.
Oslava narozenin v zahradě Arcibiskupského paláce
Tříhodinová mše s hudbou a proslovy v zaplněné katedrále a pak společenské setkání v zahradě arcibiskupství - taková byla sobotní oslava 75. narozenin kardinála Miloslava Vlka. Řada lidí se přišla podívat alespoň do kostela nebo na Hradčanské náměstí před jeho sídlo, kam směřoval z Hradu liturgický průvod zástupů duchovních, jmenovité pozvánky opravňující ke vstupu do vrat historického paláce však směřovaly jen k sedmi stům šťastlivců.
K občerstvení pod stany zakrývající sluncem zalitý trávník se jubilant na rozdíl od všech ostatních dostal až jako poslední pozdě odpoledne. Přijímal předtím na nádvoří vstoje více než hodinu gratulace a dary, jichž byly desítky - od květin přes objemná zabalená umělecká díla a další předměty až po drobné pozornosti.
Děkovné slavnosti v katedrále se v sobotu zúčastnila řada čestných hostů včetně někdejšího prezidenta Václava Havla a místopředsedy vlády Jiřího Čunka (KDU-ČSL), několik stovek kněží, jáhnů, řeholníků a řeholnic, na třicet biskupů z Česka, z Evropy, Asie a Afriky i představitelé dalších křesťanských církví a stovky dalších věřících.
"Počet biskupů, kteří v 75 letech podali demisi a žijí, je velký. Mnozí jsou při síle. Nebylo by dobré, aby se církev zbavovala služby těchto pracovníků. Je na papeži, aby jejich demisi přijal, nebo odložil," řekl v promluvě kardinál Tomáš Špidlík ještě předtím, než nuncius oznámil, že Vlkovo "poslání podle přání Svatého otce ještě potrvá".
Špidlík v zamyšlení o jubilantovi vyjádřil svou víru, že Bůh určí každého člověka k jeho osobnímu povolání - a k tomu mu dává potřebný věk.
Nuncius o kardinálu Vlkovi hovořil jako o svědku a tvůrci dějin církve znovuzrozené z pronásledování, k jehož poslání patří navrátit této zemi duchovní hodnoty. "Česká církev obstála - ve vězeních, vyhnanstvích i při mytí oken. Dnes je povolána ke svobodě," poznamenal vatikánský diplomat Causero s narážkou na léta 1978 až 1988, kdy Vlk nesměl vykonávat činnost duchovního a živil se jako myč výkladních skříní.
"Nebylo to v životě lehké," připustil arcibiskup v děkovné promluvě. Největší oporou mu podle jeho slov byli se svou spiritualitou členové Hnutí fokoláre, k němuž se hlásí.
Foto: Tomáš Nosil
