U pamětní desky v pražských Dejvicích si vojáci, veteráni a politici připomněli 75 let od zatčení legendárního odbojáře Josefa Balabána, člena skupiny Tři králové. Při projevech poukázali na odvahu podplukovníka tehdejší československé armády, který se postavil hitlerovskému Německu v době, kdy málokdo věřil v naději na obnovení Československa.
Balabán měl po nacistické okupaci zajišťovat umísťování vojáků z povolání do civilních služeb. To však byla jen jedna, viditelná část Balabánovy činnosti. Od jara 1939 se totiž aktivně zapojil do odbojové organizace Obrana národa, od léta byl členem užšího vedení a spolu s dalšími vybudoval zpravodajskou a zároveň diverzní skupinu.
"V této době, kdy se vše zdálo beznadějné, našli se důstojníci československé armády, kteří splnili proti obrovské přesile svou přísahu," poznamenal slovenský velvyslanec Peter Weiss.
Díky přísnému dodržování konspiračních opatření se Balabánovi společně s dalšími členy Tří králů - Josefem Mašínem a Václavem Morávkem - podařilo uniknout likvidaci první garnitury odboje proti nacismu. Jejich skupina se podílela jak na získávání zpravodajských informací, které posílali do Londýna, tak i na diverzních akcích. Připravila i bombové útoky v Berlíně.
Balabán byl zatčen 22. dubna 1941 při jedné z konspiračních schůzek po krátké přestřelce, při které byl zraněn. I přes kruté výslechy, během nichž byl mučen, gestapu požadované informace neprozradil. Mašín s Morávkem tak mohli i nadále pokračovat v odbojové činnosti.
Vojenský historik a ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík při pietě, v průběhu které u pamětní desky poblíž Vítězného náměstí politici i vojáci položili věnce a květiny, připomněl i roli zrádce Antonína Nerada. Gestapu vyzradil informace o Balabánově schůzce. Kromě Balabána měl na svědomí i smrt dalších stovek lidí.
Balabán byl popraven 3. října 1941 během stanného práva, které zavedl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Ve stejných odpoledních hodinách, kdy byl Balabán v Ruzyni zastřelen, přijali podle Stehlíka v Londýně českoslovenští výsadkáři od plukovníka Františka Moravce úkol k Heydrichově likvidaci.
Řečníci u pamětní desky poukázali na Balabánovo vlastenectví. Podle senátora Josefa Táborského dnes různí lidé operují slovy vlastenectví nebo národ, tyto pojmy ale pouze zneužívají. "Je třeba, aby slušní lidé dali těmto termínům opět obsah," řekl. Připomněl také, že mezi spolupracovníky gestapa byli často lidé, kteří měli před okupací "plná ústa" vlastenectví a kteří obviňovali československé prezidenty Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše ze zrady národních zájmů.
