Vyrovnat se s nedostatkem kyslíku na Mount Everestu je lehčí než bojovat se znečištěným vzduchem v Ostravě, říká nový senátor a horolezec Leopold Sulovský. Na 300 tisíc obyvatel Ostravy už týden dusí polétavý prach.
V Ostravě se už více než týden dýchá hodně ztěžka. Na měřicích stanicích Českého hydrometeorologického ústavu jsou denně překračovány limity pro polétavý prach PM 10, tedy pro atmosférický aerosol čili black smoke. Jenže ostravský prach je jiný než ten z brněnských či pražských křižovatek: váže na sebe benzo(a)pyren a další karcinogeny z místních fabrik, především z ocelárny ArcelorMittal a z koksoven OKD. A tenhle "černý kouř" má na obyvatele Ostravy devastující účinky, navíc z města učinil kotlinu s nejhorším ovzduším v Evropské unii.
Život v Ostravě je nezákonný
Nově zvolený ostravský senátor Leopold Sulovský je úspěšný horolezec, který zdolal řadu himálajských osmitisícovek včetně Mount Everestu. Ostrava má úspěšné sportovce ráda, Sulovský si ale získal sympatie i svým programem, jehož prioritou je boj za lepší ovzduší. Člen nezávislého hnutí Ostravak tak nakonec v tradičně levicové baště pokořil sociálnědemokratického i komunistického protikandidáta. "Vyrovnat se s nedostatkem kyslíku na Mount Everestu, to je určitě menší problém. Na to si horolezec časem zvykne, jenže na špinavé ovzduší v Ostravě si zvyknout nelze," říká Sulovský. Vědci z Akademie věd ČR už totiž dokázali, že Ostravanům zkracuje špatné ovzduší život nejméně o dva roky, způsobuje nevyléčitelné astma (ve městě trpí astmatem čtyřikrát více dětí než jinde v zemi) a dokonce pozměňuje geny - turistům už několik dnů po návštěvě ocelářské metropole.
Mediálně nejznámější bojovnicí za lepší vzduch v Ostravě je lékařka Eva Schallerová. "Žijeme v nezákonném stavu," burcuje po léta. Prach valící se nad městem z ArcelorMittalu, koksoven OKD a dalších fabrik přitom neumí zastavit ani zákon, který si odhlasovali sami poslanci parlamentu a jenž říká, že limity denních koncentrací pro prach nesmějí být překročeny více než 35 dní v roce. V Ostravě je ale letos "vydýcháno" už od března, takže od té doby se ve městě žije protizákonně. "Štve mě, že dýcháme neviditelné jedy. A ti, kteří je produkují, si z Ostravy každoročně odvážejí několik miliard korun," říká sice Sulovský, ovšem jedním dechem dodává: "Nepatřím k zastáncům militantních přístupů, podle kterých bychom měli v Ostravě zavřít huť ArcelorMittal i další fabriky."
Britský dokument o dusící se Ostravě
Lékařka Eva Schallerová před komunálními volbami v roce 2010 pomáhala založit právě hnutí Ostravak, za které nyní Sulovský vyhrál senátorské volby. Jenže hnutí po roce opustila. Prý dobrovolně, protože vedení vadilo, že je příliš zaťatou bojovnicí. Schallerové bylo například vyčítáno, že spolupracovala s tvůrci sugestivního dokumentárního filmu Továrna (The Factory) britské celoplošné televizní stanice ITV. Snímek totiž šokujícím způsobem ukázal, co si kdesi daleko ve východní Evropě, tedy v Ostravě, může dovolit londýnský miliardář Lakšmí Mittal. Snímek je natočen v tomto duchu: Miliardář Mittal radostně skáče na hřišti po zápase svého fotbalového týmu Queens Park Rangers. STŘIH. Obyvatelé Ostravy spěchají do práce ulicemi zalitými smogem. STŘIH. Dusící se astmatické děti a jejich nešťastné maminky. STŘIH. Dýmem zahalená huť ArcelorMittal snímaná přes hroby na hřbitově.
Lékařka vážně prorokuje, že se "v Ostravě brzy dočkáme i nějakého toho mrtvého dítěte, které zemře na následky smogu". Pokud politikové Mittalovu huť nepřiskřípnou, doporučuje rodinám s malými dětmi, nechť se z Ostravy raději vystěhují, přičemž některé už tak učinily. "Mnozí lidé s malými dětmi se opravdu raději stěhují z Ostravy pryč. Jiní ze strachu o své zdraví do města nepřicházejí," souhlasí Sulovský. "Prvořadé je nyní určit jakési DNA znečištěného ovzduší. Jak se na něm percentuálně podílí ArcelorMittal, koksovny i automobilová doprava," říká Sulovský. Opakuje tedy totéž, co už prohlásilo mnoho jeho předchůdců, kteří z ostravské pánve vystoupali do paláců na Malé Straně v Praze.
Promodralé děti
Rozlišit ve spadaném smogu původce znečištění je značně problematický úkol. Vědci nicméně dle různých měření prokázali, že až tři čtvrtiny nejvíce nebezpečných škodlivin pochází z Mittalovy ocelárny. Zástupci oceláren ale tyto výzkumy vždy zpochybnili. Jisté je, že právě v okolí ArcelorMittalu trpí astmatem největší procento ostravských dětí. Schallerová se v ordinaci setkala dokonce s astmatickými dětmi, které se jejich matky bály položit do postýlky, protože vleže promodrávaly a nemohly dýchat. Jakmile se ale rodiče s takovými dětmi přestěhovali do Beskyd, záhy se jejich ratolesti rozdýchaly.
Za kritický stav mohou hlavně platné a dosti pomýlené zákony. Limity, tedy koncentrace škodlivin měřené přímo ve fabrikách takzvaně "u komína", jsou totiž mírné. Normy, kterými se hodnotí kvalita ovzduší ve městech, naopak přísné. Hutě a koksovny tak oficiálně neškodí. Změn limitů pro fabriky se ale politikové bojí, neboť Mittal by možná v takovém případě Ostravu opustil a na úřadech práce by se zaevidovaly tisíce nových nezaměstnaných.
Himálaj už se léčí, Ostrava ne
"Určitě by nám pomohla změna legislativy," přiznává Sulovský, jenž si uvědomuje, že co bude zanedbáno nyní, to dnešním politikům hodně zostra vytknou jejich děti. "V Himálaji v posledních letech prudce tají ledovce a každý rok se více ukazuje, jak minulé generace horolezců hory zaneřádily," porovnává slavný horolezec, který jako první Čech pokořil nejvyšší horu světa a ještě předloni vystoupal na slavný vrchol Lhotse (8516 m n. m.). "Led dříve vše milosrdně ukrýval, nyní jsou skalní průrvy pokryty horami odpadků, kyslíkových bomb i ostatků horolezců, kteří v Himálaji zahynuli," líčí Sulovský. Velehory se ale nyní systematicky uklízejí a výpravy dodržují přísná pravidla: ve skalách a na ledovcích nesmí zanechat ani vlastní exkrementy. Horolezci dokonce musejí v základních táborech složit mnohatisícové zálohy v dolarech, které jsou jim navráceny, až když prokáží, že veškerý odpad z průběhu výpravy pečlivě schraňovali.
Himálaj prochází léčebnou kúrou, Ostrava zatím nikoliv. "To je jako s rakovinou. Když vám doktor zjistí, že máte nádor, snažíte se to napřed vytěsnit z hlavy, nepřipouštíte si, že je to pravda. Teprve časem se k tomu postavíte čelem a začnete s léčbou," míní lékařka Schallerová.