Změny ve vojsku
Armádě vadí volební kampaň mezi vojáky. Chce ji zakázat

Chování některých dobrovolníků, kteří se při prezidentských volbách snažili ovlivnit hlasování vojáků, rozčililo ministerstvo obrany. Chce proto zpřísnit podmínky pro předvolební kampaně politických stran a hnutí. Vyplývá to z chystané novely zákona o ozbrojených silách.

Pravidla agitace už sice některé právní předpisy, například zákon o politických stranách, řeší, ale zřejmě ne příliš účinně. "Mimo politické strany a hnutí však zvláště v souvislosti s volbami vznikají nebo působí subjekty, které nejsou registrovány podle zákona, ale zjevně vykonávají volební kampaň za účelem účasti ve volbách, tedy podílu na politické moci ve státě. Současná úprava však tuto činnost v ozbrojených silách neomezuje (je předmětem diskuze, zda je omezena podílem vojáka z povolání, například velitel útvaru povolí vstup aktivistů do vojenského objektu)," konstatuje ministerstvo. Proto hodlá do zákona zavést odstavec, podle kterého výslovně bude ve vojenských objektech a při činnosti ozbrojených sil mimo ně zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně.

"Problém nevznikal s činností registrovaných politických stran a politických hnutí, ale s činností dobrovolníků působících ve prospěch kandidátů na prezidenta," odpověděl na otázku, o které strany a hnutí se jednalo a jak se jejich činnost konkrétně projevovala, Vladimír Lukovský z tiskového odboru ministerstva.

Zákon o volbě prezidenta republiky sice podle něj stanoví základní pravidla volební kampaně, ale nijak ji nevymezuje vůči ozbrojeným silám. Dobrovolníci sbírající podpisy ve prospěch kandidáta v prezidentských volbách byli ve většině případů osobami stojícími mimo strany. V souladu s ústavním principem, kdy každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, se oprávněně snažili o oslovení voličů.

"Někteří také požádali o umístění svých kontaktních míst do vojenských objektů," konstatoval Lukovský. Odmítnutí tohoto postupu sice bylo možné, protože vojenský objekt není veřejně přístupným místem, a postačil tedy zákaz vstupu, ale ne kvůli kampani. Pokud totiž tito dobrovolníci nebyli vojáky, žádný zákon jejich činnost nezakazoval. "Tato situace ukázala, že je vhodné do právního řádu vrátit i poslední zákonné omezení, tedy obecný zákaz politických shromáždění a volební kampaně v ozbrojených silách, ať je prováděna kýmkoli," dodal Lukovský.

To ovšem neznamená, že by strany a hnutí nemohly vojáky před volbami ovlivňovat jako každého jiného voliče. Ale musí se to dít až za branami kasáren. "Kampaň již nebude moci být spojována s možným ovlivňováním vojáků na základě přímého jednání jejich nadřízených," říká Lukovský. K volební kampani totiž bez minimálně tichého souhlasu velitelů prakticky nemůže v ozbrojených silách dojít. Proto nebude ani nutné stanovovat nějaké sankce pro "volební hnutí". Naopak bude možné kázeňsky potrestat velitele, který takovou kampaň umožní.

Náčelník získá pravomoci

Politické kampaně nejsou jedinou věcí, kterou má novela řešit. "Za nejzásadnější změnu lze považovat výslovné zakotvení pravomoci náčelníka Generálního štábu velet armádě," konstatuje ministerstvo. Podle současného znění zákona stojí pouze v čele Generálního štábu armády, který zabezpečuje velení armádě.

Dojít by rovněž mělo k zániku vojenských záchranných útvarů, které jsou podle ministerstva obrany na okraji svých sil. Nedisponují totiž potřebným počtem vojáků, jichž mají jenom okolo dvou stovek, ale ani potřebným vybavením. "Nemohou tak být schopny čelit rozsáhlým živelním pohromám, s jakými se v posledních letech setkáváme, a dochází k přímému povolávání potřebného počtu vojáků bez ohledu na to, zda jsou zařazeni ve specializovaných vojenských záchranných útvarech," konstatuje ministerstvo.

Do budoucna by vzhledem k malé účinnosti těchto vojenských záchranných útvarů mělo dojít k jejich zrušení a integrování do ženijních praporů. To však podle ministerstva neznamená ztrátu jejich odborných schopností ani připravenosti armády pomáhat při živelních či humanitárních katastrofách. Jde prý pouze o úsporu prostředků.

Statut vojenského záchranného útvaru mají v současné době pouze dvě jednotky. Jde o samostatné záchranné roty, z nichž jedna má kasárna v Rakovníku a druhá v Olomouci. Tabulkové počty každé z nich jsou 110 vojáků.