Do předčasných parlamentních voleb zbývá už jen pár měsíců. Nejen současné parlamentní strany teď musejí zmobilizovat síly k tomu, aby svoji kampaň včas připravily. A také jasně řekly, na kterého z protivníků se zacílí. To ovšem nemusí být jen soupeř na opačné straně politického spektra. Bitva o voliče vypukne i mezi stranami s podobným programem. Na scénu se pak navíc derou i jiné subjekty.
Nedávný průzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK ukázal, že dost lidí, kteří dali v posledních volbách hlas komunistům, teď sympatizuje spíše se Stranou práv občanů Zemanovci. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 naopak SPOZ sebrala hlasy sociálním demokratům v čele s Jiřím Paroubkem (nyní NS-LEV21). I když se strana do parlamentu vůbec nedostala, ztráta to pro ČSSD byla značně citelná. Boj o prostor na levici tak letos teprve začne.
"Zemanovci si museli najít nějaký prostor na levé straně spektra. Jsou nalevo od sociální demokracie, ale současně mají nekomunistickou rétoriku. To, že SPOZ ukrádala hlasy komunistům, není překvapivé. Pro levicové voliče, kteří nechtějí volit přímo komunisty, je SPOZ naprosto vynikající volba," vysvětlil on-line deníku TÝDEN.CZ politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.
Na levici i pravici
Jasně dominantní strana nefiguruje na české politické scéně ani na pravé části politického spektra, kde se o hlasy voličů dělí tradiční ODS s poměrně novou stranou TOP 09 v čele s Karlem Schwarzenbergem. A do podobné situace by se teď mohla dostat i česká levice. "V tuto chvíli je to v mezistadiu, protože pořád nevíme, co SPOZ udělá a jaký bude mít výsledek. Skutečně je možné, že se dostane do Poslanecké sněmovny, ale v současnosti je to pořád malá strana," upozorňuje Švec.
"Nicméně to, že SPOZ oslovuje voliče komunistické strany, respektive částečně i sociální demokracie, může do určité míry přivést levici do jistých problémů, jaké se částečně objevují na pravici, kde mezi sebou soupeří ODS a TOP 09," připomíná politolog. "Dřív tam bývala ODA, Unie svobody a tehdy ještě pravicová KDU-ČSL, která dneska směřuje také spíše doleva. Takže těch konkurentů, kteří by chtěli levicové spektrum více obsáhnout, je mnohem více. To pro teď dominantní sociální demokracii není vůbec dobře," myslí si Kamil Švec.
Zklamaní voliči
Naopak politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že Zemanovci pouze sbírají protestní hlasy voličů. Předtím je získávali komunisti, nešlo prý ovšem o zcela přesvědčené komunisty. "Voličů KSČM, kteří se dokážou identifikovat s programem a ideologií našich komunistů není mnoho. Vždycky mají jednu třetinu a možná i polovinu vzdorohlasů," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Zbořil. "Jsou to lidé, kteří jsou zklamaní a mohou to být i voliči zklamaní politikou pravice, ale i voliči, kteří jsou zklamaní politikou ČSSD. Byli ve vzdoru vůči těm, kteří nenaplnili jejich přání," popisuje politolog.
Ale ani on by na Zemanovce tolik nevsázel. "Já si nemyslím, že Zemanovci získají nějakou výraznou podporu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Tak jako zemanovci dostávají tyto vzdorovací hlasy, tak podobným způsobem je mohou získat i nové politické strany, lidovci, kde to je už dlouhodobější trend, pravděpodobně ne zelení. Ale mohou to být nové strany, jako je Babišovo ANO, které se tu objevily před volbami a jejichž programem bude opoziční prostor vůči koaliční vládě nebo vůči celému systému," upozorňuje Zbořil.
Návrat lidovců?
O comeback se bude v brzkých volbách ucházet jistě i tradiční, byť v minulých volbách pod vedením Cyrila Svobody odpadlá KDU-ČSL, jež vždy oscilovala kolem ideového středu. "Oni vždycky stáli někde uprostřed a přikláněli se na jednu nebo druhou stranu," říká o křesťanských demokratech Zdeněk Zbořil. "To není nějaký oportunismus. Oni mají buď liberálnědemokratický, nebo sociálnědemokratický rozměr," dodává.
Pod současným vedením Pavla Bělobrádka se Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová přiklání spíše k sociálním opatřením. Voliče tak může podle politologa Kamila Švece přebírat právě levicovým stranám. "Mohou získat část voličů TOP 09, která z nich vlastně částečně vznikla," myslí si také Zdeněk Zbořil. Úspěch by pak podle něj lidovci mohli mít tradičně na Moravě, kde by mohli konkurovat sociální demokracii, a na křesťanském venkově. Podle Zbořila by jim však jako křesťanské straně mohlo uškodit přijaté církevní vyrovnání.
Rozhodovat o dění ve státě je věc slibná. Zálusk si dělají i zcela nové politické subjekty. Předvolební kampaň ve velkém rozjíždí například podnikatel Andrej Babiš se svým hnutím ANO. Záměr kandidovat do Poslanecké sněmovny oznámil i senátor Tomio Okamura se svým hnutím Úsvit, hlásajícím především přímou demokracii. Tradičně půjde do voleb i univerzální kandidátka Jana Bobošíková se svou Suverenitou, pokus využije i Strana zelených v čele s Ondřejem Liškou. Jejich šance na úspěch ale příliš vysoké nejsou.
