Ačkoliv aktuální průzkum uvádí, že 70 procent lidí je proti umístění radaru na našem území, Česká republika odpoví v nótě Američanům zřejmě kladně - tedy že souhlasí s jednáním. "Já si nedovedu představit, že bychom odpověděli něco jiného," řekl vicepremiér Alexandr Vondra v nedělním diskusním pořadu České televize. Z průzkumu STEM pro ČT zároveň vychází, že zájem lidí o toto téma se stále zvyšuje.
Vondra uvedl, že odpověď na americkou nótu nevytváří právní závazek pro vybudování radarové stanice. Polsko, kde Američané chtějí vybudovat raketovou část základny, už na nótu odpovědělo. Rovněž souhlasilo s jednáním, řekl Vondra. Předpokládá také, že český stát bude chtít do celého procesu víc zapojit NATO.
Americké záměry vybudovat ve střední Evropě část protiraketového systému vzbudily odmítavé reakce Ruska. Šéf ruských strategických sil generál Nikolaj Solovcov hovořil o možném namíření ruských raket na případné americké objekty ve střední Evropě. Američané tvrdí, že základna nemůže Rusko s jeho jaderným arzenálem ohrozit. Bývalý prezident Václav Havel označil v ČT ruské hrozby přesměrováním raket za skandální. Podle STEM většina lidí nepovažuje souhlas Ruska s radarem za podstatný. Pro 34 procent dotázaných to však důležité je.
Česká politická scéna je v názoru na radar rozdělena. Zatímco ODS premiéra Mirka Topolánka je pro, například zelení váhají a chtějí víc zapojit NATO a EU. Místopředseda strany Ondřej Liška po nedávném návratu z USA prohlásil, že "není vůbec jasné", zda Senát amerického Kongresu schválí financování radaru a protiraketového zařízení v Evropě. Americký velvyslanec v Praze Richard Graber však v ČT řekl, že finance pro projekt jsou k dispozici a Spojené státy do něj určitě půjdou, ať už budou u moci republikáni, nebo demokraté.
Liška se domnívá, že Česko by mělo s rozhodnutím o radaru vyčkat až na americké prezidentské volby v roce 2008. S odkladem souhlasili i předseda KSČM Vojtěch Filip a stínový ministr zahraničí, místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
ČSSD žádá, aby o radaru rozhodlo referendum. Většina sociálních demokratů základnu odmítá. "Radary jsou místem prvního úderu ... tím okamžikem se Česká republika stává první linií," prohlásil Zaorálek. Ostře jsou proti umístění radaru i komunisti, kteří rovněž žádají lidové hlasování.
Podle průzkumu STEM si referendum přeje 57 procent dotázaných, čtvrtina je proti a 18 procent nemá názor. Z výzkumu pro veřejnoprávní televizi rovněž vyplynulo, že pro nadpoloviční většinu lidí je důležité, zda se radar stane součástí obranného systému NATO. Graber uvedl, že bude se systémem Severoatlantické aliance slučitelný. Řekl, že radar ochrání nejen USA, ale i Evropu, a tedy i Českou republiku.
Čeští politici se však v televizní debatě na účelu a možnostech radaru příliš neshodli. Například Zaorálek prohlásil, že americká bezpečnostní strategie hovoří o potřebě nukleární převahy a preventivních válek. Koncepce EU je podle něj zcela odlišná. "Na čem se to máme vlastně podílet?" dotázal se.
Podle Vondry jde v debatách o radaru o obranný systém. Zaorálek si myslí, že může být ofenzivní. Stínový ministr navíc soudí, že ze zemí, jako jsou Írán a Severní Korea, v dohledné době žádný raketový útok nehrozí.
Agentura STEM zjistila mimo jiné i to, že téměř polovina dotázaných považuje za důležité, zda by Česko získalo od USA v souvislosti s radarem nějaké výhody. Graber v ČT řekl, že radarová základna by měla stát zhruba 500 milionů dolarů (10,7 miliardy korun) a část peněz by mohla mířit k místním stavebním firmám. Vondra nechtěl spekulovat, na jak dlouhém pronájmu místa pro základnu se ČR a USA dohodnou. Zřejmě však půjde o desítky let, dodal. Z jeho vyjádření také vyplynulo, že ještě není definitivně rozhodnuto, v jaké konkrétní části vojenského prostoru Brdy by zařízení mohlo stát.
Nedělní debatu vysílala ČT z pražského Kongresového centra za účasti publika, mezi diskutujícími byli například i Michael Kocáb a Jiřina Šiklová. Způsob, jakým ČT o radaru informuje, již dříve kritizovala občanská iniciativa Ne základnám. Veřejnoprávní televize je podle ní zaujatá ve prospěch základny. Rovněž dnešní debatu iniciativa kritizovala.
"Do pořadu nebyl pozván mluvčí iniciativy, ale nebyl pozván ani jediný zástupce z celkem 47 organizací, které se dnes v iniciativě účastní," uvedla mimo jiné v nedělním prohlášení. ČT se již dříve proti kritice ohradila. Také moderátor Václav Moravec v úvodu diskuse uvedl, že televize zvala do debaty i signatáře iniciativy Ivana Odilo Štampacha a Jana Kellera. Oba se omluvili. Podle iniciativy mohla ČT pozvat kohokoli jiného ze signatářů.
Foto: Jan Schejbal
