Všechno už tu bylo: Paroubek dostal spršku vajec, Sobotka na mítinku pěstí, Topolánek kamenem, Macek s Rathem si nafackovali v přímém přenosu. Ale aby politik na ulici zmlátil voliče, to je asi česká premiéra.
Středeční incident ministra financí Miroslava Kalouska na Malostranském náměstí pochopitelně otevírá dvojí perspektivu vidění.
1/ Kalousek-politik: Ministr financí je vždy postavou nemilovanou (byl jí už Alois Rašín), v reformní vládě je postavou dvojnásob nemilovanou, a je-li jím navíc politik s minulostí a pověstí Miroslava Kalouska, pak musí být nemilován minimálně trojnásob. Ale i kdyby byl šéfem státní kasy sám anděl a snažil se o reformy sebecitlivější, nemůže se své neoblibě divit: plošné škrty vždy někoho nespravedlivě postihnou. Duševně zralý a politicky dospělý potentát s tím musí počítat a nemůže se nechat vyprovokovat ani od posledního primitiva.
2/ Kalousek-člověk: Ani politik, ministr či třeba prezident nepřestává být člověkem a nelze mu upřít lidské reakce. A je-li vystaven arogantnímu útoku, brání svou důstojnost a hrdost bez ohledu na to, co je a není politicky korektní. Byl-li lidsky pochopitelný políček Miroslava Macka Davidu Rathovi, který veřejně urazil Mackovu manželku, lze lidsky chápat i reakci Kalouskovu. Přece jen mu přes jeho nevalnou pověst nikdy nikdo nedokázal nic nezákonného, takže osočení ze zlodějny může právem chápat jako osobní urážku.
Co ustojí ďábel Kalousek?
Anketa:
Je přijatelné, aby vrcholný politik zfackoval člověka, který ho na ulici uráží?
Ať už ministru Kalouskovi přiznáme právo na lidské reakce či nikoli, politicky představuje jeho incident pěknou patálii. Odehrát se v civilizovanější zemi, než je Česko, byla by to asi hotová politická sebevražda. Státníka, který bije na ulici voliče za jejich názory, by asi média roztrhala na kusy.
A nejen média, možná by ho ještě dřív popravila jeho vlastní partaj. Protože usilovat o podporu voličů v popředí s agresivním netolerantním křupanem, tomu se říká politický antimarketing a dar z nebes pro opoziční konkurenci. No zkuste si s vědomím středečního incidentu číst partajní program TOP 09, zejména pasáže o humanismu, toleranci či potírání hrubosti ve společnosti - a potrháte se smíchy!
Politický ďábel Miroslav Kalousek se ale asi ničeho bát nemusí. I když mu jeho "čtyři výchovné facky" asi body nepřidají, podle prvních reakcí se zdá, že jeho politickou existenci vážněji neohrozí. Velmi mírně to komentovala jeho strana a zřetelně ho podržel i premiér, který by přitom měl dost důvodů k tomu, si věčného poštívače řádně vychutnat.
Další důkaz toho, že Kalousek přežije a ustojí snad úplně všechno. Mlhou zahalené armádní zakázky, plánovanou koalici s komunisty, záhadně získaný luxusní byt, dlouholeté šanování hazardu, podezřelou ekozakázku, totálně ustřelený rozpočet na rok 2009, vymyšlené odposlechy šéfredaktorů i nedávný úlet s bojkotováním vlády kvůli jednomu subalternímu úředníkovi...
Anebo snad že by ty čtyři facky přece jen mohly v Kalouskově politické kariéře znamenat něco víc než další nevýznamnou epizodu?
