Očima Miroslava Koreckého
Vox populi a Zorro mstitel Kalousek

Všechno už tu bylo: Paroubek dostal spršku vajec, Sobotka na mítinku pěstí, Topolánek kamenem, Macek s Rathem si nafackovali v přímém přenosu. Ale aby politik na ulici zmlátil voliče, to je asi česká premiéra.

Středeční incident ministra financí Miroslava Kalouska na Malostranském náměstí pochopitelně otevírá dvojí perspektivu vidění.

1/ Kalousek-politik: Ministr financí je vždy postavou nemilovanou (byl jí už Alois Rašín), v reformní vládě je postavou dvojnásob nemilovanou, a je-li jím navíc politik s minulostí a pověstí Miroslava Kalouska, pak musí být nemilován minimálně trojnásob. Ale i kdyby byl šéfem státní kasy sám anděl a snažil se o reformy sebecitlivější, nemůže se své neoblibě divit: plošné škrty vždy někoho nespravedlivě postihnou. Duševně zralý a politicky dospělý potentát s tím musí počítat a nemůže se nechat vyprovokovat ani od posledního primitiva.

2/ Kalousek-člověk: Ani politik, ministr či třeba prezident nepřestává být člověkem a nelze mu upřít lidské reakce. A je-li vystaven arogantnímu útoku, brání svou důstojnost a hrdost bez ohledu na to, co je a není politicky korektní. Byl-li lidsky pochopitelný políček Miroslava Macka Davidu Rathovi, který veřejně urazil Mackovu manželku, lze lidsky chápat i reakci Kalouskovu. Přece jen mu přes jeho nevalnou pověst nikdy nikdo nedokázal nic nezákonného, takže osočení ze zlodějny může právem chápat jako osobní urážku.

Co ustojí ďábel Kalousek?

Ať už ministru Kalouskovi přiznáme právo na lidské reakce či nikoli, politicky představuje jeho incident pěknou patálii. Odehrát se v civilizovanější zemi, než je Česko, byla by to asi hotová politická sebevražda. Státníka, který bije na ulici voliče za jejich názory, by asi média roztrhala na kusy.

A nejen média, možná by ho ještě dřív popravila jeho vlastní partaj. Protože usilovat o podporu voličů v popředí s agresivním netolerantním křupanem, tomu se říká politický antimarketing a dar z nebes pro opoziční konkurenci. No zkuste si s vědomím středečního incidentu číst partajní program TOP 09, zejména pasáže o humanismu, toleranci či potírání hrubosti ve společnosti - a potrháte se smíchy!

Politický ďábel Miroslav Kalousek se ale asi ničeho bát nemusí. I když mu jeho "čtyři výchovné facky" asi body nepřidají, podle prvních reakcí se zdá, že jeho politickou existenci vážněji neohrozí. Velmi mírně to komentovala jeho strana a zřetelně ho podržel i premiér, který by přitom měl dost důvodů k tomu, si věčného poštívače řádně vychutnat.

Další důkaz toho, že Kalousek přežije a ustojí snad úplně všechno. Mlhou zahalené armádní zakázky, plánovanou koalici s komunisty, záhadně získaný luxusní byt, dlouholeté šanování hazardu, podezřelou ekozakázku, totálně ustřelený rozpočet na rok 2009, vymyšlené odposlechy šéfredaktorů i nedávný úlet s bojkotováním vlády kvůli jednomu subalternímu úředníkovi...

Anebo snad že by ty čtyři facky přece jen mohly v Kalouskově politické kariéře znamenat něco víc než další nevýznamnou epizodu?